Bankovní záruka
Bankovní záruka je písemné prohlášení banky o uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, pokud dlužník nesplní svůj závazek nebo pokud nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.[1]
V českém právním řádu je bankovní záruka od roku 2014 upravena občanským zákoníkem v § 2029 a následujících ustanoveních, a to jako finanční záruka, je-li výstavcem záruční listiny banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
Použití bankovní záruky[editovat | editovat zdroj]
Bankovní záruku lze použít především pro snížení obchodního rizika a to jak v tuzemském, tak i mezinárodním obchodu. Použití bankovní záruky je ale širší. Bankovní záruku lze použít jako náhradu hotovosti při poskytování dražební jistoty, jistoty u veřejných zakázek, nebo soudní kauce.[2]
Poskytovatel záruky[editovat | editovat zdroj]
Záruky může v České republice poskytovat banka s licencí udělenou Českou národní bankou (ČNB). Dále poskytují záruky pobočky zahraničních bank, které k tomu dostaly od ČNB povolení.
Subjekty bankovní záruky a jejich vztahy[editovat | editovat zdroj]
Subjekty[editovat | editovat zdroj]
Při poskytování záruky vystupují minimálně tři subjekty.
- Příjemce (beneficent)
- Příkazce
- Ručící banka (poskytovatel záruky)
Dalšími subjektem může být jiná banka. Jde o tak zvanou potvrzující banku (též avizující banka). V této roli nemusí vystupovat jen jedna banka, ale potvrzujících bank může být více.
Vztahy[editovat | editovat zdroj]
Vztahy jsou patrné z následujících schémat.
- Příkazce ↔ příjemce
- obchodní smlouva
- Příkazce → ručící banka
- Smlouva o poskytnutí záruky
- Ručící banka → příjemce
- Vystavení záruční listiny, případně plnění od banky
V případě že byla použita i ručící banka, přibývají další vztahy:
- Ručící banka ↔ potvrzující banka
- Informace o vystavení záruky
- Potvrzující banka → příjemce
- Informace o vystavení záruky ve prospěch příjemce, případně plnění
Postup při plnění záruky[editovat | editovat zdroj]
V případě, že dojde k plnění záruky, platí jej ručící banka příjemci. Příjemce má ale právo si vybrat a vyžadovat plnění od potvrzující banky. V takovém případě si následně potvrzující banka nárokuje plnění u ručící banky. Ručící banka dále postupuje stejně, jako by poskytla úvěr příkazci.
Záruční listina[editovat | editovat zdroj]
Základem bankovní záruky je tzv. záruční listina. Záruční listina má vždy písemnou podobu. Před vystavením záruční listiny musí být uzavřena smlouva mezi bankou a příkazcem.
Záruční listina obsahuje:
- jméno a adresu příjemce
- jméno a adresu příkazce
- ručitel záruky
- výši zaručené částky a její měnu
- podmínky vyplacení záruky
- lhůtu platnosti záruky
Základní typy bankovních záruk[editovat | editovat zdroj]
Existují dva základní typy bankovních záruk:
- platební záruky, jako záruka za zaplacení faktur, leasingových splátek, splacení úvěru, zaplacení směnky apod.
- neplatební záruky, mezi něž patří záruky za vrácení akontace, kauční záruky, jistota u veřejné zakázky a podobné.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Giese E., Dušek P., Koubová J., Dietschová L., Zajištění závazků v České republice, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 1999.
