Bankovní záruka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bankovní záruka je písemné prohlášení banky o uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, pokud dlužník nesplní svůj závazek nebo pokud nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. [1]

V českém právním řádu je bankovní záruka upravena občanským zákoníkem v § 2029 a následujících ustanoveních.

Použití bankovní záruky[editovat | editovat zdroj]

Bankovní záruku lze použít především pro snížení obchodního rizika a to jak v tuzemském, tak i mezinárodním obchodu. Použití bankovní záruky je ale širší. Bankovní záruku lze použít jako náhradu hotovosti při poskytování dražební jistoty, jistoty u veřejných zakázek, nebo soudní kauce. [2]

Poskytovatel záruky[editovat | editovat zdroj]

Záruky může v České republice poskytovat banka s licencí udělenou Českou národní bankou (ČNB). Dále poskytují záruky pobočky zahraničních bank, které k tomu dostaly od ČNB povolení.

Subjekty bankovní záruky a jejich vztahy[editovat | editovat zdroj]

Subjekty[editovat | editovat zdroj]

Při poskytování záruky vystupují minimálně tři subjekty.

  • Příjemce (beneficent)
  • Příkazce
  • Ručící banka (poskytovatel záruky)

Dalšími subjektem může být jiná banka. Jde o tak zvanou potvrzující banku (též avizující banka). V této roli nemusí vystupovat jen jedna banka, ale potvrzujících bank může být více.

Vztahy[editovat | editovat zdroj]

Vztahy jsou patrné z následujících schémat.

Trojúhelník příkazce – příjemce – ručící banka
Příkazce ↔ příjemce
obchodní smlouva
Příkazce → ručící banka
Smlouva o poskytnutí záruky
Ručící banka → příjemce
Vystavení záruční listiny, případně plnění od banky

V případě že byla použita i ručící banka, přibývají další vztahy:

Schéma příkazce – příjemce – ručící banka – potvrzující banka
Ručící banka ↔ potvrzující banka
Informace o vystavení záruky
Potvrzující banka → příjemce
Informace o vystavení záruky ve prospěch příjemce, případně plnění

Postup při plnění záruky[editovat | editovat zdroj]

V případě, že dojde k plnění záruky, platí jej ručící banka příjemci. Příjemce má ale právo si vybrat a vyžadovat plnění od potvrzující banky. V takovém případě si následně potvrzující banka nárokuje plnění u ručící banky. Ručící banka dále postupuje stejně, jako by poskytla úvěr příkazci.

Záruční listina[editovat | editovat zdroj]

Základem bankovní záruky je tzv. záruční listina. Záruční listina má vždy písemnou podobu. Před vystavením záruční listiny musí být uzavřena smlouva mezi bankou a příkazcem.

Záruční listina obsahuje:

  • jméno a adresu příjemce
  • jméno a adresu příkazce
  • ručitel záruky
  • výši zaručené částky a její měnu
  • podmínky vyplacení záruky
  • lhůtu platnosti záruky

Základní typy bankovních záruk[editovat | editovat zdroj]

Existují dva základní typy bankovních záruk:

  • platební záruky, jako záruka za zaplacení faktur, leasingových splátek, splacení úvěru, zaplacení směnky apod.
  • neplatební záruky, mezi něž patří záruky za vrácení akontace, kauční záruky, jistota u veřejné zakázky a podobné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kobliha I., Kalfus J., Krofta J., Kovařák Z., Kozel R., Pokorná J., Svobodová Y., Obchodní zákoník úplný text zákona s komentářem, Praha: Linde, 2006.
  2. Čermáková, I. Bankovní záruka, 1. vydání, Brno: ECON, 2002.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Giese E., Dušek P., Koubová J., Dietschová L., Zajištění závazků v České republice, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 1999.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]