Přeskočit na obsah

Avion III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Avion III
Určeníexperimentální letoun
ŠéfkonstruktérClément Ader
První let14. října 1897
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avion III (známý také jako Aquilon nebo Éole III) byl parním strojem poháněný letoun, zkonstruovaný Clémentem Aderem v letech 1892 až 1897. Projekt byl financován francouzským ministerstvem války.[1] [2]

Letoun si zachoval stejnou netopýří konfiguraci křídel jako předešlé Aderovy letouny Éole a Avion II. Pohon tvořily dva motory, každý poháněl jednu vrtuli. Na rozdíl od předchozích konstrukcí, které neměly žádné směrové řízení, byl Avion III vybaven malým kormidlem.[1]

Zkoušky začaly 12. října 1897 na vojenské základně v Satory poblíž Versailles, kdy letadlo pojíždělo po kruhové dráze. 14. října byl proveden pokus o vzlet a podle většiny zdrojů skončil téměř okamžitě havárií, aniž by letoun opustil povrch země. [1] Později Ader tvrdil, že letoun uletěl 100 metrů a že mu to mohou potvrdit dva svědkové. Ať už se stalo cokoliv, pokus na vojenskou komisi neudělal dobrý dojem a další finanční podpora Aderovi byla zastavena. [1] [2]

Letoun je uchován v Musée des arts et métiers v Paříži. V 80. letech prošel rozsáhlou obnovou.

Avion III (fotomontáž)

Hlavní technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 16 m
  • Nosná plocha: 56 m²
  • Hmotnost prázdného letounu:258 kg
  • Vzletová hmotnost: 400 kg
  • Pohonná jednotka: 2x parní stroj Ader spalující alkohol, o výkonu 15 kW (20 k)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ader Avion III na anglické Wikipedii.

  1. a b c d OPDYCKE, Leonard E. French Aeroplanes before the Great War. Atglen, PA: Schiffer Military History, 1999. ISBN 0-7643-0752-5.  s. 16-17
  2. a b NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla (1), letadla první světové války. 4. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. ISBN 80-206-0115-5. s. 101

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]