Přeskočit na obsah

Atmosférická stanice Křešín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atmosférická stanice Křešín
Atmosférická stanice Křešín v roce 2016
Atmosférická stanice Křešín v roce 2016
Poloha
AdresaKřešín, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška535 m
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atmosférická stanice Křešín je výšková stavba stožárového typu v Křešíně u Pacova vědeckého pracoviště Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky – CzechGlobe.[1] Nachází se v těsném sousedství meteorologické stanice v Košeticích.[2][3] Byla zprovozněna 17. června 2013 a stala se nejvyšší nově zbudovanou stavbou od roku 1989,[4] současně i nejvyšší stavbou postavenou pro vědecké účely.[5][3] V nadmořské výšce 535 metrů dosahuje vlastní výšky kotveného stožáru 250 metrů.[6][7]

Účelem stanice je monitorování změn koncentrací skleníkových plynů a dalších látek v atmosféře.[8] Slouží jako Národní monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů.[3]

  1. ŠPRTOVÁ, Mirka. Atmosférická stanice Křešín u Pacova. Akademický bulletin [online]. Akademie věd ČR, 2013-07-11 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  2. joj. Jediný atmosférický stožár v Česku bude v Křešíně. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-10-26 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  3. a b c ŠPRTOVÁ, Mirka. Atmosférická stanice Křešín u Pacova. Akademický bulletin [online]. Akademie věd České republiky, 2013-07-11 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  4. VOKÁČ, Martin. Na Pelhřimovsku se tyčí čtvrtkilometrový stožár, bude sloužit vědcům. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-06-17 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  5. Nová atmosférická stanice Křešín. Portal Tech [online]. [cit. 2017-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-11. 
  6. PACLÍK, Jaroslav. Už je otlučený od blesků, pořád něco ladíme, říká technik obřího stožáru. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-03-22 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  7. JANATA, Vladimír. Atmosférická stanice Křešín: nový kotvený stožár 250 m | 05/14. časopis Stavebnictví [online]. Expodata Brno, 2014 [cit. 2017-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30. 
  8. PACLÍK, Jaroslav. Z vrchu čtvrt kilometru vysokého stožáru je vidět přes půl republiky. iDNES.cz [online]. 2017-06-18 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]