Asymetrická válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Asymetrická válka je takový konflikt, jehož strany se výrazně liší svými vojenskými silami nebo se výrazně liší jejich taktika. Pro asymetrickou válku je typické, že zatímco pro jednu ze stran se zpravidla jedná pouze o omezený konflikt, ve kterém bojuje o dosažení nějakého svého partikulárního zájmu, pro druhou stranu se zpravidla jedná o boj o vlastní přežití. „Slabší“ strana nemůže válku vyhrát obvyklým způsobem, tj. poražením protivníka na bojišti, jelikož její kapacity jsou nesrovnatelně nižší. Jejím cílem (a dosažení tohoto cíle pro ně odpovídá vítězství) je vytrvat takovou dobu, aby došlo k vyčerpání protivníkovy vůle nadále se konfliktu účastnit a jeho následnému stažení z bojových operací. Dochází tak často k zaměření na různé teroristické akce, podkopávající soupeřovu morálku či podle možností k šíření protiválečných nálad v protivníkově zázemí.

Mezi asymetrické konflikty patří Válka ve Vietnamu.

Dalším příkladem asymetrické války je válka v Kosovu v roce 1999. V polovině roku 1996 začali ozbrojení bojovníci za nezávislost Kosova a teroristé z Kosovské osvobozenecké armády útočit proti představitelům srbské vlády v této oblasti. Západ se marně snažil usmířit znepřátelené kosovské politické síly. Díky přístupu srbského vůdce Slobodana Miloševiče došlo k militarizaci Kosova a bojovému nasazení Kosovské osvobozenecké armády a na to odpověděly místní srbské milice "etnickými čistkami". Aby bylo zastaveno toto násilí, ale i z jiných důvodů /např. potřeba vnucení americké nadvlády Evropanům/, rozhodly Spojené státy a NATO o provedení mise, která byla označena jako humanitární. 24. 3. 1999 byly zahájeny letecké útoky na Bělehrad a další města. Díky velkému množství náletů spojených s intenzivním bombardováním a s využitím nejmodernější vojenské techniky byla mise do tří měsíců ukončena: 10. 6. 1999. Proti použitým zbrojním systémům neměly jakkoliv zkušené srbské ozbrojené síly žádnou šanci. Jednalo se o další asymetrickou válku, jejíž výsledek byl předem jasný. Srbové se stáhli z Kosova a to se fakticky dostalo pod správu OSN.[1]

  1. LABANCA, Nicola. Válečné konflikty dneška /od roku 1945 do současnosti/. 1. vyd. Praha : Fortuna Libri, 2009. 287 s. ISBN ISBN. S. 232-234.