Argot
Argot je vrstva slovní zásoby, žargon užívaný společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.). Účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.[1] Věda, která se argotem zabývá, se jmenuje argotologie.[2]
Některé výrazy z argotu mohou být prozrazeny, a tím přestanou být součástí argotu a stanou se součástí běžné slovní zásoby. Příkladem argotu je francouzský verlan, který používá k utajení prohazování slabik.
Inna Kalita charakterizuje argot jako tajný komunikativní prostředek, který je prostředkem omezeného společenství, jenž se vyvíjel v dichotomické opozici dozorce – odsouzený. Odsouzený vytváří u známých, již existujících lexémů známky sekundární sémantiky, které by neměly být srozumitelné dozorci, anebo odsouzený tvoří lexém úplně nový. Argot vzniká v teritoriálně omezeném prostoru, jeho vznik je podmíněn omezujícím (trestním) rámcem – omezením osobní svobody. Nositelé argotu se nesnaží vyčnívat ve svém prostředí, ale kladou si za cíl izolovat své prostředí od vnějšího.
Příklady slovní zásoby
[editovat | editovat zdroj]I v argotu se mohou uplatňovat morfologické a fonologické změny obecné češtiny, které následující seznam nereflektuje.
- bahno – pivo
- včelička – náboj (střela)
- basa – vězení[3]
- benga, fízl, chlupatý, švestky – policista/é, strážník/ci
- bručet (v base) – sedět ve vězení[3]
- čokl – pes
- čorkařit, čórkařit – krást
- čórnout, šlohnout – ukrást
- dacan – vagabund, darebák, potvora
- káča – kasa, trezor
- kapr – milion (korun)
- krochna, stříkačka – pistole
- love, prachy, škvára – peníze
- máčka – Marlbora, cigarety značky Marlboro
- oddělat, sejmout – zabít
- odprásknout – zastřelit
- puma – vyšetřovací soudce
- raky – hodinky
- rychna – zápach (brn. hantec)
- skéro, ganja, green – marihuana
- udělat, vybílit – vykrást
- velryba – manželka
- odprejskni (původně: odprejskni, emaile[3]) – odejdi
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. Kapitola Vrstvy ve slovní zásobě, s. 27–28.
- ↑ KOHOUTEK, Rudolf. ABZ slovník cizích slov [online]. [cit. 2012-07-16]. Heslo argotologie. Dostupné online.
- ↑ a b c Naše řeč. 1925, roč. 9, čís. 3, s. 72–74. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Oberpfalcer F.: Slang a argot. In Jazykozpyt. JČF, Praha 1932.
- Oberpfalcer F.: Argot a slangy. In Československá vlastivěda, díl III. Sfinx, Praha 1934.
- Ouředník P.: Argot v odborné literatuře – Argot v beletrii. In Šmírbuch jazyka českého, Paseka, Praha 2005. ISBN 80-7185-638-X.
- Kalita I.: Obrysy a tvary nespisovnosti: ruština vs. čeština. Ruský slang v procesu vývoje. Ústí nad Labem, ISBN 978-80-7414-427-1, 2011.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu argot na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hantýrka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo argot ve Wikislovníku- Slovníkové heslo Kategorie:Argotické výrazy ve Wikislovníku
- PRAVDOVÁ, Markéta. Zaražený prdy, křapíček a elpíčko. Jak se mluví mezi zločinci. iDNES.cz [online]. 2014-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
- PRAVDOVÁ, Markéta. Termobuk, pytložvejk, marcela. Naučte se, co vás čeká ve vězení. iDNES.cz [online]. 2014-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
- PRAVDOVÁ, Markéta. Jak správně nadávat a vyhrožovat. Naučte se mluvit sprostě jako zločinec. iDNES.cz [online]. 2014-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
