Apofýza (geologie)
Apofýza (ze starořeckého ἀπόφυσις - odnož) je malý magmatický výběžek, odžilek většího podpovrchového nebo hlubiného tělesa vyvřeliny (zvláště batolitu), vytvořený z horniny podobného složení jako ono hlavní těleso. Na rozdíl od žil, které jsou petrograficky zpravidla samostatnější, označujeme jako apofýzy spíše větší výběžky hlavního tělesa. Mají složení bližší hlavnímu tělesu, ale vyznačují se jemnou krystalickou nebo porfyrickou strukturou. Mohou probíhat vrstvami napříč nebo vnikají mezi vrstvy konkordantně. Apofýza přibližně kruhového nebo eliptického průřezu se nazývá peň. Ve starší literatuře se místo peň někdy používá slovo čok[1]( z německého Stock).[2] Malé rudné žíly vybíhající z hlavní žíly se někdy také nazývají apofýzy.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Апофиза na ruské Wikipedii.
- ↑ SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník, I.díl: A–M. První. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 70.
- ↑ SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník, I.díl: A–M. První. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 195.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KETTNER, Radim. Všeobecná geologie I, stavba zemské kůry. Třetí. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. S. 153 až 170.