Antonio Faccilongo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonio Faccilongo
Narození28. února 1979 (42 let)
Řím
Povolánífotograf
Webová stránkawww.antoniofaccilongo.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonio Faccilongo (* 28. února 1979, Řím) je italský dokumentární fotograf, filmař a univerzitní profesor fotografie na římské univerzitě výtvarných umění.[1][2] Faccilongo zvítězil ve World Press Photo Story of the Year v roce 2021.[3][4][5]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Faccilongo zahájil svou kariéru jako zpravodajský fotograf v italském deníku Il Messaggero se sídlem v Římě. V roce 2008 se začal zabývat příběhy mezinárodního zájmu a zaměřil svou pozornost na Asii a na situaci ve Středním východě, zejména v Izraeli a Palestině, na sociální, politické a kulturní otázky.[6]

Faccilongo vyvinul svůj dlouhodobý fotografický projekt Habibi, aby dokumentoval složité současné konflikty izraelsko-palestinské války.[7] Podle Firstpost seriál „je kronikou milostných příběhů na pozadí jednoho z nejdelších současných konfliktů, izraelsko-palestinské války. Příběh ukazuje dopad konfliktu na palestinské rodiny a potíže, kterým čelí při zachování svých reprodukčních práv a lidské důstojnosti.“[8] Získal světový novinářský fotografický příběh roku 2021 a první cenu v kategorii Dlouhodobé projekty.[9][10][11] Tato práce byla uvedena v časopise Verve[12] a Vice.[13]

V roce 2016 jej magazín Vice poslal dokumentovat nelegální obchod s narkotiky v Gaze a napsal, že jeho práce „ukládá socio-antropologickou sondu pro zkoumání úniku a utrpení tváří v tvář sociální malátnosti“.[14]

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobé[editovat | editovat zdroj]

Příběhy[editovat | editovat zdroj]

  • Atomic Rooms[19]
  • Fade Away
  • Kaitseliit
  • (Single) Women
  • Wuchale
  • Huaxi[20]
  • I am Legend

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • Digital Heroin
  • My Brother is an Only Child
  • The Chinese Dream[20]
  • Kaitseliit

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2021 – World Press Photo Story of the Year[21][22][23]
  • 2021 – 1. cena v kategorii dlouhodobých projektů na World Press Photo[24][25][26]
  • 2021 – nouzový fond COVID-19 National Geographic Society
  • 2021 – vítěz soutěže Feature Shoot[27]
  • 2020 – Cena Fotoevidence Book Award s vítězem World Press Photo
  • 2020 – vítěz ceny PDN Photo District News v roce 2020 v kategorii fotožurnalistiky
  • 2019 – vítěz POYi Pictures of the Year v kategorii World Understand Award
  • 2017 – vítěz redakčního grantu Getty
  • 2017 – 2. cena PHMuseum Grant
  • 2017 – finalista soutěže LensCulture Magnum Awards
  • 2016 – nejlepší barevná dokumentární práce Gomma Grant
  • 2016 – 1. cena na LuganoPhotoDays
  • 2016 – 1. cena na světovém festivalu v Umbrii
  • 2016 – 3. cena PX3 Prix de la Photographie v hlavní kategorii
  • 2016 – finalist LensCulture Portrait Awards
  • 2016 – finalista Fotoleggendo Premio Tabò
  • 2015 – 1. cena na MIFA v kategorii Sport
  • 2015 – finalista Lensculture Visual Storytelling Awards
  • 2011 – 1. cena Px3 Prix de la Photographie v kategorii Feature
  • 2011 – 1. cena WPGA The Worldwide Photography Gala Awards
  • 2011 – 1. cena IPA International Photography Awards in People
  • 2011 – 1. cena KLPA Kuala Lumpur International PhotoAwards
  • 2011 – 1. cena WOW World of Women
  • 2011 – 2. cena IPA International Photography Awards in Political Category

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Faccilongův projekt Habibi se stal vítězem ceny FotoEvidence Book Award 2020 a World Press Photo.[28] To bylo vybráno k vydání jako kniha mezinárodní porotou.[29][30] Knihu editovala Sarah Leen, navrhl Ramon Pez a je doplněna poezií Taha Muhammada Aliho.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Faccilongo na anglické Wikipedii.

  1. Le foto di Antonio Faccilongo che hanno vinto il World Press Photo [online]. 2021-04-15 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (italsky) 
  2. Paskelbtas Pasaulio spaudos fotografijos apdovanojimo laureatas: senjorė apkabina slaugytoją [online]. 2021-04-16 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (litevsky) 
  3. The Cameras That Shot the Winning Photos of World Press Photo 2021 | PetaPixel [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Photos of Gen. Soleimani mourners, former traceur from Iran among World Press Photo Awards’ winners [online]. 2021-04-17 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FONALLERAS, Josep Maria. Esperma palestino | Artículo de @fonalleras [online]. 2021-04-19 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Primer abrazo en pandemia, del danés Mads Nissen, World Press Photo del año [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. FotoEvidence | Documenting Social Injustice [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FP STAFF. World Press Photo 2021: Antonio Faccilongo's Habibi depicting struggles of Palestinian families gets best photo story award. MSN. May 27, 2021. Dostupné online [cit. 30 May 2021]. (anglicky) 
  9. Antonio Faccilongo as Habibi – PhotoQ Bookshop @ World Press Photo [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. FEBRUARY 19, Ellyn Kail on; 2021. Announcing the Winners of the Feature Shoot Emerging Photography Awards [online]. 2021-02-19 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. El argentino Pablo Tosco, entre ganadores en categorías de World Press Photo [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. SHAIKH, Sadaf. Slip Inside The Eyes Of Their Minds. Verve. 25. 11. 2020. Dostupné online [cit. 30. 5. 2021]. (anglicky) 
  13. FACCILONGO, Antonio. For Palestinian Prisoners, Fathering Children Is an Act of Resistance. Vice. May 24, 2016. Dostupné online [cit. 30 May 2021]. (anglicky) 
  14. FACCILONGO, Antonio. Photos of the Synthetic Drug Epidemic That's Ravaged Gaza. Vice. October 2, 2016. Dostupné online [cit. 30 May 2021]. (anglicky) 
  15. How and Why Palestinian Women Sneak Their Husbands' Sperm Out of Prison [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Antonio Faccilongo SOY-AAD | World Press Photo [online]. [cit. Chyba: neplatný čas]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Error Page Getty Images [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ANTONIO FACCILONGO – HABIBI | Imp Festival [online]. [cit. Chyba: neplatný čas]. Dostupné online. (italsky) 
  19. These Atomic Shelters Serve As Housing for Many in Beijing [online]. 2017-02-16 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b FACCILONGO, Antonio. The Chinese Dream. Inside Over. May 19, 2020. Dostupné online [cit. 30 May 2021]. (anglicky) 
  21. Powerful COVID-19 portrait wins World Press Photo of the Year for 2021 - Australian Photography [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. APRIL 2021, Chris George 15. Winners announced. These are the best news photographs from the last year [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. World Press Photo : les lauréats 2021 - Le Monde de la Photo [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. RONCHI, Giulia. Mads Nissen e Antonio Faccilongo vincitori del World Press Photo 2021 [online]. 2021-04-15 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (italsky) 
  25. L'amore delle donne palestinesi al World Press Photo [online]. 2021-04-26 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (italsky) 
  26. World Press Photo: a Faccilongo il premio "la storia dell’anno" [online]. 2021-04-18 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (italsky) 
  27. Slip Inside The Eyes Of Their Minds | Verve Magazine [online]. 2020-11-25 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. SMID, Ally. Deze omhelzing met een 85-jarige vrouw is World Press Photo van het jaar [online]. 2021-04-15 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  29. World press photo, la foto dell'anno è l'abbraccio tra una donna anziana e un'infermiera [online]. 2021-04-15 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (italsky) 
  30. Inauguración de la exposición World Press Photo 2021 | Fundación Cajasol [online]. 2021-04-26 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (španělsky)