Antoinette de Jongová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antoinette de Jongová
Antoinette de Jongová (2014)
Antoinette de Jongová (2014)
Rodné jménoAntoinette de Jong
Datum narození6. dubna 1995 (29 let)
Místo narozeníHeerenveen, Nizozemsko
PříbuzníMichelle de Jong (sourozenec)
Rychlobruslařská kariéra
Reprezentaceod 2011
Světový pohárod 2012
Statusaktivní
Celková vítězství Světového poháru
3000/5000 m1 (17/18)
Stíh. závod1 (13/14)
Infobox aktualizován dne 20. března 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Rychlobruslení na ZOH
stříbro 2018 Pchjongčchang stíh. závod
bronz 2018 Pchjongčchang 3000 m
bronz 2022 Peking 1500 m
bronz 2022 Peking stíh. závod
Mistrovství světa
zlato 2016 Kolomna stíh. závod
zlato 2017 Kangnung stíh. závod
zlato 2021 Heerenveen 3000 m
zlato 2021 Heerenveen stíh. závod
stříbro 2019 Inzell 3000 m
stříbro 2019 Inzell stíh. závod
stříbro 2020 Salt Lake City stíh. závod
bronz 2016 Berlín víceboj
bronz 2016 Kolomna 3000 m
bronz 2017 Kangnung 3000 m
bronz 2019 Calgary víceboj
bronz 2020 Hamar víceboj
bronz 2022 Hamar víceboj
Mistrovství Evropy
zlato 2019 Klobenstein víceboj
zlato 2020 Heerenveen stíh. závod
zlato 2021 Heerenveen víceboj
zlato 2022 Heerenveen 1500 m
zlato 2022 Heerenveen stíh. závod
stříbro 2022 Heerenveen 3000 m
bronz 2016 Minsk víceboj
bronz 2017 Heerenveen víceboj

Antoinette de Jongová (* 6. dubna 1995 Heerenveen) je nizozemská rychlobruslařka.

Na podzim 2011 se poprvé představila ve Světovém poháru juniorů, v téže sezóně startovala i na juniorském světovém šampionátu. Již od následujícího ročníku startuje v seniorských soutěžích, na podzim 2012 debutovala ve Světovém poháru, v lednu 2013 byla pátá na Mistrovství Evropy. Zároveň se však nadále účastnila i mistrovství světa juniorů, odkud si v roce 2013 přivezla pět medailí a roku 2014 dokonce šest cenných kovů, z toho čtyři zlata. Startovala v závodě na 3000 m na Zimních olympijských hrách 2014, kde se umístila na sedmém místě. Z Mistrovství Evropy 2016 si přivezla první velkou seniorskou medaili – bronzovou. Stejný cenný kov vybojovala i na trati 3000 m na Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2016, kde navíc byla členkou nizozemského týmu, který vyhrál stíhací závod družstev. Bronz získala toho roku i na vícebojařském světovém šampionátu, na ME 2017 a obhájila ho i na MS 2017 na tříkilometrové distanci. Na tomto šampionátu také pomohla nizozemskému týmu k obhajobě zlaté medaile ve stíhacím závodě družstev.

Na Zimních olympijských hrách 2018 získala bronzovou medaili na trati 3000 m a stříbro ve stíhacím závodě družstev. V sezóně 2017/2018 zvítězila v celkové klasifikaci Světového poháru na dlouhých tratích 3000 m a 5000 m. Z vícebojařského ME 2019 si přivezla zlatou medaili. Na MS na jednotlivých tratích 2019 vybojovala z tříkilometrové distance stříbro a ke stejnému kovu pomohla nizozemskému týmu ve stíhacím závodě družstev. Bronzovou medaili vybojovala na Mistrovství světa ve víceboji 2019. Na ME 2020 získala zlatou medaili ve stíhacím závodě družstev a na Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2020 obhájila stříbro ve stíhacím závodě družstev. Z Mistrovství světa ve víceboji 2020 si přivezla bronzovou medaili. Na Mistrovství Evropy 2021 obhájila vítězství ve vícebojařské soutěži a na MS 2021 vyhrála závod na 3000 m a stíhací závod družstev. Dvě zlaté (1500 m, stíhací závod družstev) a jednu stříbrnou medaili (3000 m) získala na Mistrovství Evropy 2022. Na ZOH 2022 vybojovala bronzové medaile na trati 1500 m a ve stíhacím závodě družstev, dále byla pátá na distanci 1000 m a osmá v závodě na 3000 m. Krátce poté získala bronzovou medaili na Mistrovství světa ve víceboji 2022.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]