Anna Forchheimová-Rajská
| Anna Forchheimová-Rajská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. dubna 1822 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. prosince 1903 (ve věku 81 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Děti | Marie Tylová a Josef Otakar Forchheim |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Forchheimová-Rajská (8. dubna 1822 Praha[1] – 3. prosince 1903 tamtéž[2]), rozená Forchheimová, provdaná Turnovská (Rajská byl její umělecký pseudonym), byla česká herečka. Se svou sestrou Magdalenou, manželkou Josefa Kajetána Tyla, hrála v kočovném divadle; byla matka Tylových dětí. Roku 1860 se provdala za herce a novináře Josefa Ladislava Turnovského, v roce 1872 odešla z veřejného života a plně se věnovala rodině. Počátkem 20. století byla nejstarší českou herečkou.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se 8. dubna 1822 jako nejmladší z třinácti dětí česko-německé rodiny vojenského kancelisty Karla Forchheima (*1777) a jeho manželky Anny (*1782).[3]
Byla sestrou Magdaleny Forchheimové, manželky Josefa Kajetána Tyla. Již jako jedenáctiletá hrála v divadle – nejprve dětské role na Kajetánském divadle, pak naivky ve Stavovském, později i ve Stögrově divadle v Růžové ulici.[4]
S Tylem se znala už od útlého dětství – když jí bylo osm, byl Tyl dvaadvacetiletý. Postupně mezi nimi vzplanula láska.[5] Zřejmě proto, aby se tento vztah nerozvíjel, odjela Anna s otcem roku 1840 do Lvova, kde necelý rok hrála v Skarbkově divadle.[6]
Po návratu se stala Tylovi nerozlučnou společnicí a neoficiální manželkou. V říjnu 1843 se jim narodil první syn, postupně se společně s Tylem a jeho manželkou starali o šest dětí. Obě sestry pak s Tylem žily až do jeho smrti. Byli přitom terčem různých narážek ve společnosti, které Tyla mrzely a manželce se za ně omlouval – vztah k Anně ale ukončit nechtěl nebo nemohl.[5]
Tyl zemřel v Plzni 11. července 1856 a byl pohřben na tamním Mikulášském hřbitově. Anna Rajská dále hrála v divadle – postupně u Štauderovy, Zöllnerovy, Švandovy a Šmídovy společnosti. Dne 27. dubna 1861 se v Jindřichově Hradci provdala za hereckého kolegu Josefa Ladislava Turnovského,[7] o šestnáct let mladšího, s nímž pokračovala v cestách po venkově do roku 1865, kdy získala angažmá v pražském divadle. Tam však nepobyla dlouho – po pruské okupaci jí nezbylo, než se vrátit ke kočovnému divadlu se skupinou Mušky a Libické. Nakonec v roce 1872 získal její manžel stálé zaměstnání v Praze jako redaktor týdeníku Slovan, což Anně Rajské umožnilo opustit scénu a věnovat se v soukromí rodině. Veřejného ocenění dostala za své náročné vlastenecké úsilí minimálně,[6] závěr jejího života ale byl šťastný v láskyplném rodinném kruhu. V té době byla nejstarší českou herečkou.[4] Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově.[8]
Role
[editovat | editovat zdroj]Od počátku hrála výhradně česky. Byla oceňovaná pro živou pohyblivost, drobnou postavu a rázný temperament. Po návratu ze Lvova se stala představitelkou veselých, prostých a srdečných dívek – roztomilých, citově vřelých, ale nikoliv sentimentálních. K jejím rolím patřily např.:[5]
- Bětuška v Divotvorném klobouku (Václav Kliment Klicpera)
- Popelka ve Veselohře na mostě (též Klicpera)
- Liduška v Paní Marjánce (Josef Kajetán Tyl, role psaná přímo pro ni)
- indiánský chlapec Prokop v Paličově dceři (též Tyl)
- Dorotka ve Strakonickém dudáku, první významná úloha
Spor ohledně roku narození
[editovat | editovat zdroj]Některé starší publikace uvádějí jako rok narození 1824. Souvisí to se snahou jejího manžela Josefa Ladislava Turnovského opticky snížit věkový rozdíl; manželce proto dva roky „ubral“, sobě naopak jeden „přidal“.[9] (To dokladuje zápis v matrice narozených[1] a údaj uvedený v matrice zemřelých, které udávají rok narození 1822.[2])
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, sv. Jiljí, 1816-1823, snímek 102 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika Zemřelých, sv. Petr a Pavel, 1889-1918, snímek 176 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Forchheim Karl, 1777 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b VOTOČKOVÁ-LAUERMANNOVÁ, Olga. Anna Forchheimová (Rajská), nejstarší česká herečka. Národní listy. 1933-12-05, roč. 73, čís. 237, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-07-03].
- ↑ a b c CHVÁLOVÁ, Lenka. Tylovy herečky Anna Forchheimová-Rajská a Anna Kolárová-Manetínská. Disk. 2009-12-30, roč. 2009, čís. 30, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-07-03].
- ↑ a b Úmrtí. Národní politika. 1933-12-04, roč. 21, čís. 331, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-07-03].
- ↑ Matrika oddaných, Jindřichův Hradec 1850-1861, snímek 380 [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Vyšehradský hřbitov a Slavín (www.praguewelcome.cz)
- ↑ Josef Ladislav Turnovský na www.fdb.cz
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠORMOVÁ, Eva. Biografický slovník: Forchheimová Anna [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Forchheimová-Rajská na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Forchheimová-Rajská
