Angoulémská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Deutsche Pomologie - Birnen - 029.jpg

Angoulémská (Pyrus communis 'Angoulémská') je ovocný strom, kultivar druhu hrušeň obecná z čeledi růžovitých. Plody jsou řazeny mezi odrůdy podzimních hrušek, sklízí se v říjnu, dozrává v listopadu, někdy je možné ji skladovat do prosince. Lze pěstovat bez použití chemických prostředků, významnými chorobami a škůdci netrpí.[1]

Jiná česká jména[editovat | editovat zdroj]

Angoulemka, Angulemka, Anžulemka, .[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Francie, z departementu Maine-et-Loire, byla nalezen v zahradě hraběte Germain de la Forest v roce 1809. Šířil ji zahradník A. P. Audusson pod názvem Poire de la Esparonnias. Od počátku 20. století již není příliš rozšířena.[1]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Kvete středně pozdně. je dobrý opylovač. Odrůda je cizosprašná. Vhodnými opylovači jsou odrůdy Eliška, Avranšská, Williamsova.[1]

Růst[editovat | editovat zdroj]

Růst odrůdy je střední, později slabý. Habitus koruny je úzce pyramidální, vyžaduje pravidelný řez a později zmlazení.[1]

Plodnost[editovat | editovat zdroj]

Plodí časně, hojně a pravidelně.[1]

Plod[editovat | editovat zdroj]

Plod je oválný kuželovitý, velký až velmi velký (200 - 600g). Slupka hladká, světlezeleně, později na osluněné straně žlutě zbarvená. Dužnina je bílá, šťavnatá, vonná, sladká, velmi kolísavá (v horších podmínkách).[1]

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Odrůda je považována za dostatečně odolnou proti strupovitosti. Málo je odolná proti namrzání. V horších polohách trpí mírně kaménčitostí.[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Dobře snese přepravu je li s ní opatrně zacházeno. Je vhodná k přímému konzumu. Odrůdu lze použít do teplých chráněných poloh na živné půdy, je náročná. Vhodná do nejlepších podmínek.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i KOCH, Václav. Hrušky. 1. vyd. Svazek 15.. Praha : Academia, 1967. 379 s. (Ovocnická edice).