Přeskočit na obsah

Analýza odchylek v controllingu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Analýza odchylek v controllingu vzniká v důsledku porovnání předem stanovených hodnot a skutečností. Lze ji identifikovat v oblasti informačního řízení, a to především v kalkulacích, rozpočetnictví a odpovědnostním řízení.[1]

Hlavním cílem analýzy odchylek je zjištění příčiny jejich vzniku, zhodnocení jejich dopadu a vytvoření předpokladů pro nápravná opatření, která by umožnila eliminovat vznik těchto negativních odchylek do budoucna.[2]

Způsoby sledování odchylek

[editovat | editovat zdroj]

Existuji dva způsoby sledování odchylek, a to průběžné a následné. Pokud dojde ke sledování odchylek po skončení sledovaného období hovoříme o následném zjišťování odchylek. Porovnávají se zde hodnoty předem stanovené (tzv. standardy) a skutečné hodnoty vzniklé za sledované období. Nevýhodou této metody je především nemožnost okamžité reakce na vznik odchylky, která by zamezila nárůstu nákladů spojených s nápravným opatřením. Další nevýhodou může nepřesná identifikace příčiny vzniku odchylky. Způsob sledování odchylek metodou průběžnou lze odchylky okamžitě identifikovat případně zamezit jejich vznik a sním spojená nápravná opatření.[1]

Členění odchylek z hlediska faktorů vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska faktorů vzniku lze analyzovat následující odchylky:

  • kvantitativní odchylka – vzniká v důsledku změny objemu analyzovaného vstupu nebo výstup,
  • kvalitativní odchylka – vzniká v důsledku změny ceny analyzovaného vstupu nebo výstupu,
  • odchylka struktury – vzniká v důsledku změny struktury vstupu nebo výstupu.[2]

Odchylky při homogenní produkci

[editovat | editovat zdroj]

Homogenní produkce je chápána taková produkce, která produkuje jeden druh výkonu. Východiskem pro stanovení odchylek v homogenní produkci je následující obecný vzorec:

Kde:

Z….. celkový zisk,

c….. jednotková prodejní cena,

Q…. objem prodaného výkonu,

v….. jednotkové variabilní náklady,

F….. celkové fixní náklady.

Následně se dle obecného vzorce určují jednotlivé odchylky v oblasti tržeb, variabilních nákladů a fixních nákladů.

Odchylka tržeb

[editovat | editovat zdroj]

Celková odchylka tržeb je vyjádřená vzorcem ze, kterého se následně odvozují odchylky kvantitativní a kvalitativní.

Kvantitativní odchylka tržeb

Kvalitativní odchylka tržeb

Odchylka variabilních nákladů

[editovat | editovat zdroj]

Obdobným způsob lze stanovit odchylky v oblasti variabilních nákladů na jednotku (vj). Zároveň zde působí faktory jak kvantitativní tak kvalitativní.

Kvantitativní odchylka variabilních nákladů

Kvalitativní odchylka variabilních nákladů

Odchylka fixních nákladů

[editovat | editovat zdroj]

Odchylka fixních nákladů již nemá kvantitativní a kvalitativní položku. Vyjadřuje se vzorcem

Odchylky při heterogenní produkci

[editovat | editovat zdroj]

Jestliže podnik vyrábí několik druhů výrobků nebo vykonává několik výkonů, které různě přispívají k celkovému zisku, a tedy mají různou jednotkovou marži, je výše zisku ovlivňována nejen objemem výkonů, ale i jejich strukturou. Při heterogenní produkci tedy vzniká další odchylka způsobena změnou sortimentu prodávaných výkonů.[2]

Pro vliv změny množství a změny struktury sortimentu na změnu tržeb používáme následující obecný vzorec:

Následně lze vyjádřit:

  • Vliv změny množství na změnu tržeb:
  • Vliv změny struktury sortimentu na změnu tržeb:
  • Vliv změny cen na změnu tržeb:
  1. a b FIBÍROVÁ, Jana a kol. Manažerské účetnictví: nástroje a metody. 2. aktualizované a přepracované vydání. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 404 s. ISBN 978-80-7478-743-0. S. 165–171. 
  2. a b c KRÁL, Bohumil a kol. Manažerské účetnictví.. 3. doplněné a aktualizované vydání. vyd. Praha: Management Press, 2010. 660 s. ISBN 978-80-7261-217-8. S. 366–375.