Amyotrofická laterální skleróza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Choroba Amyotrofická laterální skleróza (zkratka ALS, známá též jako Lou Gehrigova choroba[1] či nemoc motoneuronu)[2] je progresivní, fatální, neurodegenerativní onemocnění mozku, způsobující degeneraci a ztrátu mozkových a spinálních motoneuronů, tj. buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Kvůli tomu dochází k postupné svalové slabosti až atrofii. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Etiologie onemocnění není známá.[2]

Rozlišujeme tři formy ALS, a to sporadickou, familiární a guamskou.[1] Nejčastější formou je forma sporadická, zatímco familiární forma (5–10 %) předpokládá dřívější výskyt v rodině, tedy dědičný původ.[2] Třetí zmíněná forma odkazuje k mimořádnému výskytu onemocnění na tichomořském ostrově Guam v 50. letech 20. století.[1] Mezi příznaky rané formy ALS patří: „zvýšená svalová slabost, zvláště v rukou a nohách, a postižení řeči, polykání a dýchání.“[1] Incidence onemocnění je 2 na 100 tisíc, zatímco prevalence je 6 na 100 tisíc.[2] Rychlost, jakou nemoc postupuje, je individuální. Průměrná doba nemoci se uvádí 2–4,3 let, přičemž zhruba 25 % pacientů přežije 5 let a 8–16 % 10 let[2] a 5 % žije 20 let.[1] Pro ALS neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží a prevenci komplikací.[1] Určité naděje se vkládají do léčby s pomocí mezenchymálních kmenových buněk. Několik vědeckých studií[3][4][5][6] našlo statistické korelace mezi ALS a některými zemědělskými pesticidy.

Název Lou Gehrigova choroba toto onemocnění získalo po slavném baseballovém hráči New York Yankees, Lou Gehrigovi, u něhož byla ALS diagnostikována v roce 1939. Mezi současné osobnosti postižené ALS patří kytarista Jason Becker.[7][8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amyotrophic lateral sclerosis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f ALS - amyotrofická laterální skleróza [online]. Ereska.cz [cit. 2010-10-16]. Dostupné online. 
  2. a b c d e AMBLER, Zdeněk. Amyotrofická laterální skleróza. Neurologie pro praxi. 2006, čís. 1, s. 9-12. Dostupné online. ISSN 1803-5280. 
  3. Exposure to pesticides and risk of amyotrophic lateral sclerosis: a population-based case-control study.By Bonvicini F, Marcello N, Mandrioli J, Pietrini V, Vinceti M. In Ann Ist Super Sanita. 2010; 46(3):284-7.PMID 20847462
  4. Pesticide exposure as a risk factor for amyotrophic lateral sclerosis: A meta-analysis of epidemiological studies: Pesticide exposure as a risk factor for ALS. By Malek AM, Barchowsky A, Bowser R, Youk A, Talbott EO. In Environ Res. 2012 Aug; 117:112-9. PMID 22819005
  5. Are environmental exposures to selenium, heavy metals, and pesticides risk factors for amyotrophic lateral sclerosis?. By Vinceti M, Bottecchi I, Fan A, Finkelstein Y, Mandrioli J. In Rev Environ Health. 2012; 27(1):19-41. PMID 22755265
  6. Pesticide exposure and amyotrophic lateral sclerosis. By Kamel F, Umbach DM, Bedlack RS, Richards M, Watson M, Alavanja MC, Blair A, Hoppin JA, Schmidt S, Sandler DP. In Neurotoxicology. 2012 Jun; 33(3):457-62. PMID 22521219
  7. Theology unnecessary, Stephen Hawking tells CNN [online]. CNN, 2010-09-11 [cit. 2010-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DAN, Ashley. Paralyzed guitarist with ALS plays on [online]. ABC news, 2008-11-27 [cit. 2010-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.