Alotropické modifikace kyslíku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kyslík vytváří řadu alotropických modifikací:

O2 - dvouatomová molekula kyslíku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kyslík.

Nejrozšířenější alotropickou modifikací kyslíku je dvouatomová molekula kyslíku, někdy zvaná dikyslík. Kyslík v této formě tvoří 21% zemské atmosféry. O2 má délku vazby 121 pm a vazebnou energii 498 kJ/mol.[1]

Kyslík je bezbarvá látka s bodem varu -183 °C. V běžných podmínkách je proto plynný.

O3 - Ozon[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ozon.

Tříatomový kyslík je velmi reaktivní alotrop kyslíku. Má silné oxidační vlastnosti. Objeven byl německým chemikem Christianem Fridrichem Schönbeinem roku 1840.

Tetrakyslík[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tetrakyslík.

Existence tetrakyslíku byla předpovězena už na začátku 20. století. Prokazatelně byl detekován roku 2001 pomocí hmotnostní spektrometrie, jako sloučenina s dobou života 1 μs.[2]

Pevný kyslík[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pevný kyslík.

Pevný kyslík vzniká za normálního tlaku při teplotách pod -218,79 °C (54,36 K). Je to, podobně jako kapalný kyslík, čirá látka s lehce namodralou barvou způsobenou absorpcí červeného záření.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allotropes of oxygen na anglické Wikipedii.

  1. CHIEH, Chung. Bond Lengths and Energies [online]. University of Waterloo, [cit. 2007-12-16]. Dostupné online.  
  2. CACACE, F.; PETRIS, G.; TROIANI, A.. Experimental Detection of Tetraoxygen. Angewandte Chemie, International Edition. 2001, roč. 40, čís. 21, s. 4062-4065. DOI:10.1002/1521-3773(20011105)40:21<4062::AID-ANIE4062>3.0.CO;2-X.