Alexia Massalin
| Alexia Massalin | |
|---|---|
| Narození | 1. ledna 1962 (62 let) Astoria |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita |
| Povolání | informatička a inženýrka |
| Zaměstnavatel | MicroUnity |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alexia Massalin (* 1. ledna 1962 Astoria) je americká počítačová vědkyně a programátorka. Je průkopnicí konceptu superoptimalizace[1][2] a navrhla jádro Synthesis, malé jádro s vrstvou kompatibility s Unixem, které pro zvýšení efektivity hojně využívá samomodifikaci kódu[3][4].
Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po střední škole získala stipendium na fakultě inženýrství Cooper Union na Manhattanu, kde dosáhla bakalářského a magisterského titulu.[5][2] V roce 1992 pracovala na doktorátu z informatiky na Kolumbijské univerzitě, kde studovala pod vedením profesora Caltona Pu.
V osmdesátých letech pracovala pro newyorský start-up Philon Inc. specializující se na optimalizaci překladačů. V říjnu 1992 nastoupila Massalin do společnosti MicroUnity jako vědecká pracovnice. Převzala zodpovědnost za moduly zpracování signálu a softwarovou architekturu.[5]
Synthesis[editovat | editovat zdroj]
První průlomový produkt Massalinové vznikl během studií na Kolumbijské univerzitě. Vyvinula zde Synthesis, jádro operačního systému, které přidělovalo zdroje, provozovalo bezpečnostní a nízkoúrovňová hardwarová rozhraní a vytvářelo spustitelný kód pro zvýšení výkonu.[2] Synthesis optimalizoval kritický kód operačního systému pomocí informací o běhu, což byl nový přístup, dříve považovaný za nepraktický.[2] Pro podporu Synthesis vynalezla Massalin objektové datové struktury zvané Quajects, které obsahují jak data, tak informace o kódu. Alexia Massalin stále pracuje na širokopásmových mikroprocesorech.[4]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Její rodiče byli chorvatští uprchlíci z Terstu. Ve 40. letech 20. století se přestěhovali do Astorie v newyorském Queensu, kde se její otec stal stavebním dělníkem. V roce 1996 o ní autor Gary Andrew Poole v článku v časopise Wired napsal, že „by mohla být Einsteinem naší doby“.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexia Massalin na anglické Wikipedii.
- ↑ MASSALIN, Henry. Superoptimizer: A look at the smallest program. ACM SIGARCH Computer Architecture News. 1987, s. 122–126. Dostupné online [cit. 2023-04-25]. DOI 10.1145/36177.36194.
- ↑ a b c d e POOLE, Gary Andrew. Qua. Wired. Condé Nast, 1996-12-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04.
- ↑ . . , . . Dostupné online. [1] Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ a b HENSON, Valerie. KHB: Synthesis: An Efficient Implementation of Fundamental Operating Systems Services [online]. LWN.net [cit. 2016-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04.
- ↑ a b Company: MicroUnity [online]. [cit. 2012-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04.
