Adéla Zbyslava Slezská
| Adéla Zbyslava Slezská | |
|---|---|
| Narození | 1157 |
| Místo pohřbení | Sanctuary of St. Jadwiga in Trzebnica |
| Choť | Děpolt III. |
| Děti | Ota Magdeburský Boleslav Soběslav Děpolt IV. Bořivoj Přemysl Děpoltic |
| Rodiče | Boleslav I. Vysoký a Kristýna |
| Rod | slezští Piastovci |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adéla Zbyslava Slezská (1157/1166? – po roce 1223?) byla dcera slezského knížete Boleslava Vysokého a jeho druhé manželky Kristýny, manželka Děpolta III. z rodu Děpolticů (Přemyslovců). Své druhé jméno získala po prababičce Zbyslavě, první manželce Boleslava III. Křivoústého.
Život[editovat | editovat zdroj]
Z manželství s Děpoltem III., uzavřeného před rokem 1190,[1] se Adéle narodilo pět synů. Její bratr Jindřich I. Bradatý společně s Děpoltem III. udržoval styky s míšeňskými Wettiny a Štaufy. Český král Přemysl Otakar I. se rozváděl s Adlétou z rodu Wettinů, když opustil stranu Filipa Švábského (Štaufského) v jeho zápase o německý trůn a kterého podporovali Wettinové. Roku 1202 Děpolta zřejmě vyhnal ze země. V dubnu 1203 Filip Švábský na žádost Wettina Dětricha udělil Čechy v léno Děpoltovi, jednalo se ale jen o formalitu. Roku 1204 Přemysl Otakar I. dal opět přednost Filipu Švábskému a Děpolt s rodinou se mohl vrátit.
Po smrti moravského markraběte Vladislava Jindřicha v roce 1222 polské prameny jako dalšího markraběte (a Adélu jako markraběnku) uvádějí právě Děpolta. Chronica Polonorum, kde se toto dozvídáme, byla ale zřejmě sepsána v Lubušském klášteře, který byl Děpolticům díky jejich darům velmi dobře nakloněn. Někteří z Děpolticů jsou v tomto klášteře i pohřbeni. Děpolt III. ve skutečnosti moc spíše ztrácel. Podle Dalimila zemřel někdy v roce 1223 při obraně Kouřimi.
Adéla se syny se uchýlila na dvůr svého bratra Jindřicha I. Bradatého a do Čech se už nevrátili. Její synové svůj vliv nezískali: Ota Magdeburský (1191–1226), probošt v Magdeburku, se snažil naklonil si císaře Fridricha II. Děpolt IV. Bořivoj získal roku 1234 hrad Śrem, ale zemřel při jeho obraně o rok později. Soběslav, správce hradu Lubuš, zemřel před rokem 1247. Boleslav zemřel ve slezském vojsku v bitvě u Lehnice.
Adéla společně s nejmladším synem Přemyslem byla pohřbena v klášteře v Třebnici.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 177.
- ↑ ZIENTARA, Benedykt. Heinrich der Bärtige und seine Zeit: Politik und Gesellschaft im mittelalterlichen Schlesien. München: Oldenbourg Verlag, 2002. ISBN 3486566156. S. 232. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠOLLE, Miloš. Po stopách přemyslovských Děpolticů. Příspěvek ke genezi města Kouřimě. Praha: Vyšehrad, 2000. 134 s. ISBN 80-7021-343-4.