Abyssální plošina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tmavě-modrou barvou jsou vyznačené oblasti abyssálních plošin, které se rozkládají mezi rifty a příkopy.

Abyssální plošina někdy také hlubokomořská plošina je rozsáhlý útvar na oceánské kůře. Jedná se o morfologicky málo členité oblasti oceánské pánve mezi hřbety a subdukčními zónami.

Plošiny jsou tvořeny převážně bazickými magmaty, které mají na povrchu sklovitou strukturu, díky rychlému utuhnutí v mořské vodě. Jejich povrch je pokryt jen minimem sedimentů, jelikož sem již nesahá transportní činnost z kontinentů. Sedimentární vrstva je velmi tenká a je tvořena převážně z drobného sopečného prachu, který unášel vítr, případně z kosmického prachu a mikrometeoritů, jílů, radiolaritů a případně v menších hloubkách nad CCD hranicí také karbonáty. Veškerá tato sedimentace probíhá jen velmi pomalu a mocnosti sedimentů jsou velmi malé.[1] Minimální zastoupení má obsah látek z kontinentů, které sem můžou být dopraveny maximálně větrem a nebo transportem v mořské vodě. Zvláštním případem jsou ojedinělé výskyty dropstone, které byly na dno doneseny transportní činností ledovců.[2]

V oblastech zvýšené sopečné aktivity nad horkými skvrnami (hotspot) je vyrovnaný povrch plošin narušován sopečnými kužely, které mohou vystupovat až nad mořskou hladinu (jako v případě Havajských ostrovů). Jejich celková výška může dosahovat výše než pozemských velikánu v Himalájí. Místy se objevují také guyoty.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://science.jrank.org/pages/7/Abyssal-Plain.html
  2. http://www2.itu.edu.tr/~okayn/JEO444E/MGLecture9.htm
  3. http://www.zemepis.com/tisk/endogeo.php