Abswurmbachit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Abswurmbachit
Obecné
KategorieMinerály
Chemický vzorecCu2+Mn63+SiO12
Identifikace
Barvačerná
Vzhled krystalunerovný, opaktní
Soustavačtverečná
Tvrdostmikrotvrdost 920 kg·mm−2
Leskkovový
Vryphnědavě černý
Hustota4,96 g ⋅ cm−3
Ostatní 
  • Difrakční linie (d, I): 2.70(100); 2.35(15); 2.13(15); 1.66(10); 1.65(30); 1.42(14); 1.40(11) (syntetický materiál)
  • Mřížkové parametry: ao=9,406; co=18,546
  • Prostorová grupa: I41/acd
  • Počet vz.jednotek Z: 8 (syntetický materiál)
  • Lom: nerovný
  • Habitus krystalů: protáhlá zrna
  • Odraznost na vzduchu %(nm): R1, 2: 20,8; 21,2(470), 19,6; 20,0 (546), 19,2; 19,7 (589), 18,7; 19,2 (650)
  • Odraznost v imerzi %(nm): R1,2: 7,54; 7,88 (470), 6,87; 7,16 (546), 6,56; 6,92 (589), 6,24; 6,58 (650)

Abswurmbachit (Reinecke & al., 1991), chemický vzorec Cu2+Mn63+SiO12, je čtverečný minerál.
Původ jména: Irmgard Abs-Wurmbach (*1938), německý mineralog, Institut für Mineralogie, Ruhr Universität, Bochum, Německo, který provedl základní chemický a fyzikální výzkum braunitu.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Druhotný minerál v sedimentárních horninách bohatých na Al a Mn, přeměněných tlakovou metamorfózou.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Převážně vláknitá nebo protáhle prizmatická zrna o délce 6 - 50 mikrónů a průměru 1-5 mikrónů a hypidiomorfně omezená zrna o průměru 5-30 mikrónů zarostlá v křemeni.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5, hustota 4,96 g/cm³, štěpnost chybí.
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě hnědá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp hnědočerný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Cu 9,29 %, Mn 50,88 %, Si 4,56 %, O 31,20 %, příměs Fe, Al.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • JaponskoSanbagawa (pás, ostrov Šikku)
  • ŘeckoOchi (hora, u Karystosu, Evvia) spolu s křemenem, shattuckitem, tenoritem aj. v Mn bohatých hnědočervených metamorfovaných kvarcitech; Vasilikon (pohoří, u Apikie, na ostrově Andros) obdobný výskyt jako u Ochi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Neues Jahrbuch für Mineralogie, Abhandlungen 163, 117-143, 1991

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]