Přeskočit na obsah

Sikorsky Raider X

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Sikorsky Raider X
Určeníprůzkumný a bitevní vrtulník
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
Charakterve vývoji
Vyvinuto z typuSikorsky S-97
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sikorsky Raider X je projekt průzkumného a bitevního vrtulníku vyvíjený americkou společností Sikorsky Aircraft Corporation v rámci modernizačního programu americké armády Future Attack Reconnaissance Aircraft (FARA).

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Vrtulník Sikorsky Raider X je vyvíjen v rámci amerického armádního modernizačního programu FARA. Vítězný stroj bude náhradou za stávající průzkumně-bojové vrtulníky Bell OH-58D Kiowa Warrior. Plánována je stavba stovek kusů. Požadován je stroj s hmotností 6350 kg, cestovní rychlostí nejméně 180 uzlů (330 km/h) a maximální rychlostí nejméně 200 uzlů (370 km/h). Nový vrtulník musí být schopen operovat na moderním bojišti, včetně městských aglomerací. Proto je kladen důraz na kompaktní rozměry, vysokou cestovní rychlost, výkonné senzory, schopnost spolupráce s drony a novou generaci výzbroje.[1] Jejich hlavním úkolem je vyhledávání a zaměřování pozic protivníka a v případě nutnosti jeho zničení vlastními zbraněmi. Program FARA není prvním pokusem o vývoj náhrady OH-58, neboť v 90. letech byl vyvíjen technologicky pokročilý stealth typ Boeing/Sikorsky RAH-66 Comanche. Tento program však byl zrušen kvůli technologické složitosti a s tím souvisejícím stoupajícím vývojovým nákladům.[2]

Nejprve bylo vybráno pět počátečních návrhů (AVX Aircraft + L3 Harris, Bell, Boeing, Karem Aircraft a Sikorsky), které získaly po 15 milionech dolarů na další rozpracování.[3] Projekt vrtulníku Raider X byl veřejnosti představen 14. října 2019 na konferenci AUSA 2019 (Association of the United States Army 2019) ve Washingtonu.[4]

Roku 2020 byly pro podrobné rozpracování vybrány projekty Bell 360 Invictus a Sikorsky Raider X (vycházející z technologického demonstrátoru Sikorsky S-97). Obě společnosti pak získaly prostředky na stavbu prototypů pro porovnávací zkoušky. Bell získal 700 milionů dolarů a Sikorsky 940 milionů dolarů. V jeho případě je částka vyšší, neboť jeho projekt je technologicky náročnější.[1] Zahájení testování prototypů soutěžících v programu FARA je plánováno na konec roku 2022. Roku 2023 mají začít porovnávací zkoušky. Vítězný vrtulník má být do služby přijat roku 2028.[2]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Vrtulník je vyvíjen na základě technologického demonstrátoru Sikorsky S-97. Ten čerpá z ještě staršího demonstrátoru Sikorsky X2. Koncepčně blízký je rovněž typ Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant vyvíjený v rámci programu FLRAA (Future Long-Range Assault Aircraft).[4]

Raider X využívá kombinaci pokročilých protiběžných rotorů a zadní tlačné vrtule. Při letu ve vysokých rychlostech je na tlačnou vrtuli přenášeno až 90 % výkonu. Pohon tvoří v rámci programu ITEP vyvíjený turbohřídelový motor General Electric GE T901-900 o maximálním výkonu 2237 kW (3000 hp). Dvoučlenná posádka v kokpitu sedí vedle sebe. Výzbroj je uložena do vnitřních zbraňových šachet. Plánována je integrace nové generace výzbroje, včetně kamikaze dronů.[4]

Specifikace (Raider X)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2
  • Průměr hlavního rotoru: 11,85 m
  • Maximální startovní hmotnost: 6350 kg
  • Pohonné jednotky:turbohřídelový motor General Electric T901-90%
  • Výkon pohonné jednotky: 2237 kW (3000 hp)
  1. a b Program FARA: Finalisty jsou vrtulníky 360 Invictus a Raider X [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2020-04-02 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  2. a b Prototyp vrtulníku Bell 360 Invictus získává obrysy [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2021-08-18 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  3. Bojový vrtulník Bell 360 Invictus pro americký program FARA [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2019-10-03 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  4. a b c Průzkumně-bojový vrtulník Sikorsky Raider X [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2019-10-15 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]