Přeskočit na obsah

Julius Neubronner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Julius Neubronner
Narození8. února 1852
Kronberg im Taunus
Úmrtí17. dubna 1932 (ve věku 80 let)
Kronberg im Taunus
Povoláníchemik, vynálezce, fotograf, farmaceut a expert pharmacist
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Julius Neubronner ve svých 25. letech, 1877

Julius Neubronner (8. února 1852 Kronberg im Taunus – 17. dubna 1932 Kronberg im Taunus) byl německý lékárník, vynálezce, konstruktér a fotograf. Působil v Kronbergu u Frankfurtu a je považován za otce holubí fotografie ze vzduchu.

Život a dílo

Okolo roku 1903 Julius Neubronner pomocí holubí pošty přijímal recepty ze sanatoria v blízkosti Falkensteinu a obratem posílal nezbytné léky o váze 75 gramů stejnou metodou zpět.[1][2] Když se jednoho dne poštovní holub ztratil v mlze a dorazil o čtyři týdny později, nechal se Neubronner inspirovat nápadem opatřit ptáka automatickou kamerou, která sledovala jeho cestu. To vedlo ke sloučení obou jeho koníčků: kombinace holubí pošty a amatérské fotografie.[3]

Neubronner začal vyvíjet lehkou miniaturní kameru, kterou pomocí koženého postroje a hliníkového kyrysu připevnil na prsa holuba.[4] Ptáky postupně a pečlivě připravoval na jejich zatížení. Ke snímkování ze vzduchu je odvážel Neubronner do míst, které byly i sto kilometrů daleko od místa jejich domova[5], nasadil jim kameru a vypustil je.

Pták obvykle letěl přímým směrem domů, asi ve výšce 50 až 100 metrů[3] a rychlostí maximálně 15 kilometrů v hodině.[1][3] Pneumatický[6] mechanismus v kameře ovládal časové prodlevy mezi exponováním jednotlivých fotografií.[1]

Nahoře: Zámecký hotel Kronberg, dole: Frankfurt
Frankfurt
Holubi vybavení fotoaparáty, vpravo kamera s jedním objektivem, uprostřed se dvěma objektivy a vlevo kamera panoramatická
Holubí fotoaparát se dvěma objektivy (nákres patentu)
Patentovaný fotoaparát s krunýřem zavěšený na postroji

Neubronner do roku 1920 vyvinul asi tucet různých modelů svých kamer. Již v roce 1907 se snažil svůj nápad patentovat. Jeho vynález pod názvem „Příprava zařízení a způsob fotografování úseků terénu z ptačí perspektivy“ byl nejprve Císařským patentovým úřadem zamítnut jako neproveditelný, avšak po doložení záznamů fotografických výsledků byl v prosinci 1908 přijat.[7][8] (Odmítnutí bylo založeno na rozšířené mylné představě o nosnosti holuba domácího.[5])

Následující rok Neubronner předvedl svou techniku při své účasti na Mezinárodní fotografické výstavě v Drážďanech a první Mezinárodní výstavě letectví a kosmonautiky, tehdy ještě konané ve Frankfurtu nad Mohanem. Návštěvníci v Drážďanech mohli pozorovat přilétající holuby, přinesené letecké snímky byly na tom samém místě vyvolány a vytisknuty jako pohlednice. Vynález získal v Drážďanech ocenění, stejně jako v letech 1910 a 1911 na druhé a třetí Pařížské Air Show.[9]

Snímek zámeckého hotelu Kronberg (v té době nazývaného zámek Friedrichshof) se stal slavným, protože se na něm omylem objevily špičky holubích křídel.[6]

Různé modely kamer byly postaveny zcela odlišně. V článku publikovaném v roce 1911 byly popsány čtyři základní typy: Obvyklý fotoaparát s jedním objektivem, druhý v uvozovkách konstruovaný jako „panoramatická kamera“, třetí fotoaparát se dvěma objektivy a nakonec fotoaparát se sekvenčním snímáním osmi po sobě jdoucích fotografií. V článku je také uvedeno, že největší a nejtěžší z nich měřil asi 10 × 6,5 cm a vážil přibližně 75 gramů.[10]

  • Fotoaparát se dvěma objektivy pořizoval dvě fotografie najednou ve formátu 5×5 cm, směrem dopředu a vertikálně směrem dolů.[10] U tohoto modelu, který je také popsán v patentovém spisu, sdílely oba objektivy společný mechanismus štěrbinové závěrky, která byla posunuta souběžně se směrem letu.[8]
  • Okolo roku 1910 vyvinul Neubronner dvojitou sportovní panoramatickou kameru, která pořizovala obrázky ve formátu 3 × 8 cm. Avšak stejně jako ostatní modely, ani ona se nezačala vyrábět sériově.[11]
  • Poslední model (před rokem 1920) vážil necelých 40 gramů a dokázal pořídit 12 snímků.[7]

Na známé fotografii tří holubů nesoucích své fotoaparáty (viz výše) je zcela vpravo kamera s jedním objektivem, uprostřed se dvěma objektivy a vlevo je kamera panoramatická.

V roce 1920 Neubronner musel konstatovat, že deset let jeho tvrdé práce a značných výdajů bylo odměněno pouze začleněním do encyklopedického díla Meyers Konversations-Lexikon[12], stejně tak jako obecného povědomí o tom, že doplňkové technologie jako je „mobilní holubník“, který je popsán níže, použil ve světové válce jeho vlastní národ.[7]

Mezitím dorazil Neubronnerův vynález do muzeí, například je součástí sbírky Agfa-Photo-Historama v Kolíně nad Rýnem. Jeho dvojitá sportovní panoramatická kamera je v zámeckém muzeu Kronberg a také v Berlínském technickém muzeu a Německém muzeu v Mnichově.[13]

Využití Neubronnerova vynálezu

Neubronnerův mobilní holubník s temnou komorou, jak byl představován na výstavách v roce 1909

Již od začátku vynalézání provázela Neubronnera motivace vzhledem k možnosti využití ve vojenství. V době, kdy sice byl letecký fotografický průzkum možný, ale těžkopádný, protože přístroj musely nést buď balóny, draci nebo rakety.[14] Bratři Wrightové po jejich úspěšném letu v roce 1903 otevřeli nové možnosti pro zlepšení situace v průběhu první světové války. Nicméně holubí fotografie i se všemi praktickými potížemi umožňovala pořizovat detailní snímky z menší výšky.[14]

Pruské ministerstvo války o holuby zájem projevilo, a i když bylo zpočátku skeptické, nedůvěra zmizela po řadě úspěšných demonstracích. Holubi se ukázali být poměrně lhostejní k výbuchům, ale o něco horší byla skutečnost, že jim trvalo dlouho, než si po přesunu zvykli na nové místo svého mobilního holubníku.[14]

Tento problém dokázala s jistým úspěchem a minimálním časem na přivyknutí na nový domov řešit italská armáda kolem roku 1880.[15] Francouzské dělostřelectvo v čele s kapitánem Reynaudem to řešilo zvýšením holubů v mobilním holubníku.[16]

Není však jasné, jestli o této činnosti Neubronner věděl. Nicméně věděl, že musí existovat řešení, jak slyšel od jednoho pouťového pracovníka, který s sebou vozil holuby v holubníku ve svém karavanu. Již na výstavách 1909 v Drážďanech a ve Frankfurtu Neubronner vystavoval kombinovaný mobilní holubník s temnou komorou. Během několikaměsíční namáhavé práce trénoval malá holoubata, aby se vracela do holubníku i poté, co s ním přejel na jiné místo.[14]

Schéma dvojité sportovní panoramatické kamery

V roce 1912 ukončil Neubronner úkol (započatý v roce 1909) snímkování vodního díla v berlínském Tegelu, při kterém používal pouze svůj mobilní holubník. Po téměř deseti letech vyjednávání bylo naplánováno pokračování na konec srpna 1914 s praktickou zkouškou ve Štrasburku, po němž mělo následovat státní odkoupení vynálezu. Plány však byly zmařeny vypuknutím války. Neubronner měl poskytnout všechny své holuby a zařízení pro vojenské účely, které bylo testováno na bojišti s uspokojivým výsledkem.[14][17]

Nakonec se průzkum ze vzduchu pomocí holubů nemohl „odlepit od země“. Na druhou stranu se však v rámci nových pravidel opotřebovávací války se ujal válečný holub své tradiční role poštovního holuba. Neubronnerův mobilní holubník našel své uplatnění v bitvě u Verdunu, ve které se ukázal tak výhodný, že byl znovu použit ve větší míře v bitvě na Sommě.[14] Po válce však dostal Neubronner z ministerstva války dopis, že použití holubů při leteckém snímkování nebylo pro armádu hodnotné a další pokusy nebyly opodstatněné.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Le pigeon voyageur photographe. Les Nouveautés Photographiques. 1910, s. 63–71. Dostupné online. (French) 
  2. ↑ SCHOBERT, Walter. Kaiser, Kintopp & Karossen; Early Amateur Films by Julius Neubronner: Restored. Journal of Film Preservation. 1996, čís. 53, s. 47–49. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-21. (německy)  Archivováno 21. 1. 2013 na Wayback Machine.
  3. ↑ a b c FELDHAUS, F.M. Ruhmesblätter der Technik – Von den Urerfindungen bis zur Gegenwart. Lipsko: [s.n.], 1910. Dostupné online. Kapitola Taubenpost, s. 544–553. (německy) 
  4. ↑ BRONS, Franziska; BREDEKAMP, Horst; BRUHN, Matthias; WERNER, Gabriele. Bilder ohne Betrachter. [s.l.]: Akademie Verlag, 2006a. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-01-2009. ISBN 978-3-05-004286-2. Kapitola Faksimile: "siehe oben", s. 58–63. (německy)  Archivováno 11. 1. 2009 na Wayback Machine.
  5. ↑ a b Alfred Gradenwitz. Pigeons as picture-makers. Technical World Magazine. Bd. 10, 1908, str. 485–487.
  6. ↑ a b c Franziska Brons: Faksimile: 'siehe oben'. In: Horst Bredekamp, Matthias Bruhn, Gabriele Werner: Bilder ohne Betrachter. Akademie Verlag 2006, ISBN 978-3-05-004286-2, S. 58–63.
  7. ↑ a b c Julius Neubronner: 55 Jahre Liebhaberphotograph: Erinnerungen mitgeteilt bei Gelegenheit des fünfzehnjährigen Bestehens der Fabrik für Trockenklebematerial. Gebrüder Knauer, Frankfurt nad Mohanem 1920, str. 23–24, 27–28 a 31.
  8. ↑ a b Patent DE204721, Verfahren und Vorrichtung zum Photographieren von Geländeabschnitten aus der Vogelperspektive, Julius Neubronner, eingereicht 20. Juni 1907.
  9. ↑ Jan-Peter Wittenburg: Photographie aus der Vogelschau: zur Geschichte der Brieftaubenkamera. Photo deal. Bd. 4, Nr. 59. 2007, S. 16–22.
  10. ↑ a b Pigeon Photographers. Photographic Topics. Bd. 10, Nr. 1. New York 1911. S. 3–5. An Stelle eines Autors ist „Strand Magazine“ angeben.
  11. ↑ Pascale Bonnard Yersin, Jean-Marc Bonnar Yersin: De l'origine du pigeon photographe. In: Musée suisse de l'appareil photographique: Des pigeons photographes ?. Vevey 2007, S. 6.
  12. ↑ Meyers grosses Konversations-Lexikon. 6. Auflage. Band 23 (Jahres-Supplement), 1912, str. 73. Eintrag Luftbildfotografie, Untereintrag Brieftaubenphotographie.
  13. ↑ Agfa-Photo-Historama. In: Yvonne und Thomas Plum: Kunst, Kakao und Karneval - was Museen in und um Köln zeigen. J.P. Bachem Verlag. Köln 1995.
    Faszination des Augenblicks: Eine Technikgeschichte der Fotografie. Deutsches Technikmuseum Berlin 2/2007, S. 4–13.
    Deutsches Museum: Die neue Ausstellung Foto + Film: Von Daguerre bis DVD. deutsches-museum.de.
  14. ↑ a b c d e f NEUBRONNER. 55 Jahre Liebhaberphotograph: Erinnerungen mitgeteilt bei Gelegenheit des fünfzehnjährigen Bestehens der Fabrik für Trockenklebematerial. Frankfurt am Main: Gebrüder Knauer ASIN B000L690S6. (německy) 
  15. ↑ Revue militaire de l'étranger. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Les colombiers militaires en Italie, s. 481–490. (French) 
  16. ↑ Les lois de l'orientation chez les animaux. Revue des deux mondes. S. 380–402. Dostupné online. 
  17. ↑ The pigeon spy and his work in war. Popular Science Monthly. Čís. 1, s. 30–31.. Dostupné online. 

Literatura

  • Julius Neubronner: Die Brieftaube als Photograph. Die Umschau Nr. 41. 1908, S. 814–818. (Enthält detaillierte Aufrisszeichnungen von zwei Kameramodellen.)
  • Julius Neubronner: 55 Jahre Liebhaberphotograph: Erinnerungen mitgeteilt bei Gelegenheit des fünfzehnjährigen Bestehens der Fabrik für Trockenklebematerial. Gebrüder Knauer, Frankfurt am Main 1920. (Neubronners Sicht kurz nach dem Ersten Weltkrieg.)

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Julius_Neubronner&oldid=21246877“