Apostase v křesťanství

Julianus, římský císař (361-363), byl vychován jako křesťan, po nástupu na trůn však církev opustil a prosazoval návrat k pohanství

Apostase (z řečtiny) je v křesťanství chápána jako dobrovolný odpad od křesťanské víry.

Právní vymezení

V římskokatolickém církevním právu je chápána jako zločin,^[1] jehož se dopustí ten, kdo odstoupí od křesťanství, navíc je v kanonickém právu za apostatu (tedy odpadlíka) považován i člověk, který svévolně vystoupil z duchovního stavu, jestliže před tím obdržel vyšší svěcení. Kanonické právo tak jedná s kněžími podobně jako moderní zákony s příslušníky armády, které pro svévolné opuštění funkce mají název dezerce.

Historie

Historicky odpadlictví odsuzoval již např. Tomáš Akvinský^[2], který podal zdůvodnění, proč mohou být odpadlíci trestáni. Odpadlictví bylo nejprve trestáno církevními soudy samostatně, později začalo být považováno za rovnocenné s kacířstvím, trestem za odpadlictví je exkomunikace^[3] a ztráta církevního úřadu.^[4]^[5] Tato exkomunikace znamená mj. ztrátu nároku na křesťanský pohřeb.

Při spojení státu s církví byla apostase považována i za státní zločin,^[6] který byl nejčastěji trestán konfiskací majetku.^[zdroj?] Z hlediska státu byl za apostatu považován pouze odpadlík, nikoli tedy člověk odstoupivší od duchovního stavu.^[zdroj?]

Významní apostaté

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Julianus – římský císař samostatně vládnoucí 361–363

Odkazy

Reference

↑ Codex iuris canonici = Kodex kanonického práva: úřední znění textu a překlad do češtiny: latinsko-české vydání s věcným rejstříkem. Překlad Miroslav Zedníček. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. XXIII, 812 s. ISBN 80-7113-082-6. [O odpadnutí jako o zločinu se výslovně mluví např. na str. 603, kde se zařazuje mezi zločiny proti náboženství a jednotě církve, a v kánonu 1041 (odst. 2) na str. 461.]
↑ Diplomová práce i s odkazy na literaturu
↑ CIC/1983, kánon 1364
↑ CIC/1983, kánon 1364 a kánon 194 § 1 odst. 2
↑ Archivovaná kopie. www.upol.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-21.
↑ Např. v Rakousku-Uhersku byla státním zločinem až do roku 1868 → Encyklopedické heslo Apostasie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Související články

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Apostasie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Křesťanský pohled na odpadnutí - Biblické učení o odpadnutí

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Codex iuris canonici = Kodex kanonického práva: úřední znění textu a překlad do češtiny: latinsko-české vydání s věcným rejstříkem. Překlad Miroslav Zedníček. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. XXIII, 812 s. ISBN 80-7113-082-6. [O odpadnutí jako o zločinu se výslovně mluví např. na str. 603, kde se zařazuje mezi zločiny proti náboženství a jednotě církve, a v kánonu 1041 (odst. 2) na str. 461.]

[2] Diplomová práce i s odkazy na literaturu

[3] CIC/1983, kánon 1364

[4] CIC/1983, kánon 1364 a kánon 194 § 1 odst. 2

[5] Archivovaná kopie. www.upol.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-21.

[6] Např. v Rakousku-Uhersku byla státním zločinem až do roku 1868 → Encyklopedické heslo Apostasie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]