Přeskočit na obsah

Karel Vildomec

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Vildomec, F/Lt., mjr.
osobní číslo: L-116 / RAF: 82583
osobní číslo: L-116 / RAF: 82583
Narození1. května 1912
Svatoslav /Brno-venkov/
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. ledna 1979 (ve věku 66 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Prostějově
VzděláníŠkola pro důstojníky dělostřelectva v záloze 1934 Vojenská akademie 1935-37
PovoláníDůstojník z povolání
OceněníČeskoslovenské:

4x Čs. válečný kříž 1939, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. medaile Za zásluhy 1.st., Pamětní medaile čs. zahraniční armády

Francouzské: Croix de Guerre s bronzovou hvězdou

Britské: The 1939-1945 Star, Air Crew Europe Star, Defence Medal, War Medal
RodičeVildomec Karel st.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vildomec[1] (1. května 1912 Svatoslav u Tišnova – 16. ledna 1979 Prostějov) byl český bombardovací pilot u 311. perutě.

Život

Mládí a studium

Odchod do zahraničí[2]

Byl odveden v Paříži ve Francii dne 2.10.1939. První Válečný kříž dostal už ve Francii na jaře 1940 za operační lety s bitevníky, třetí u 311. perutě v East Wreatham 28. září 1941. Turnus 37 letů v trvání 210 hod 10 minut a ještě 14. 6. u 1429 COTF v East Wreatham. V září 1942 odjel společně s Rudolfem Zimou a Vilémem Murcekem na Queen Mary do Kanady školit pilotní žáky.

Návrat do vlasti[3]

Po válce byl zástupcem velitele pro výcvik v PŠPj - prostějovské Pilotní škole pokračovací jednomotorové. Po „Vítězství pracujícího lidu" 25. 2. 1948 dán mimo službu a stejně jako mnoho dalších příslušníků RAF obviněn ze spolupráce s imperialistickými mocnostmi, kdy mu hrozil dokonce trest smrti. To naštěstí neprokázáno, ale přesto byl poslán na dva roky k PTP do kamenolomu v Komárně. Pak pracoval ve Stavomontážích Olomouc a roku 1960 se vyučil elektrikářem.

Zemřel 16. 1.1979 v Prostějově.

Působil v jednotkách[1]

Armée De l'Air:

  • Groupe de Bombardement d'Assault II/54 (8. 6. 1940 – 18. 6. 1940)

Royal Air Force:

  • Československá výcviková a náhradní jednotka letectva /Czechoslovak depot/ (17. 7. 1940 – 24. 8. 1940)
  • No. 11 Operational Training Unit (24. 8. 1940 – 15. 10. 1940)
  • 311. československá bombardovací peruť (15. 10. 1940 – 12. 12. 1941)
  • Operational Training Flight (6. 11. 1940 – 17. 4. 1941)
  • No. 5 Blind approach Training Flight, Lorenz kurs (22. 9. 1941 – 26. 9. 1941)
  • No. 1429 Czechoslovak Operational Training Flight (12. 12. 1941 – 22. 7. 1942)
  • velitel Advanced Training Flight (16. 12. 1941 – 1. 6. 1942)
  • Central Flying School, No 8 Course (6. 12. 1941 – 31. 12. 1941)
  • No. 10 Flying Instructor's School (22. 7. 1942 – 15. 9. 1942)
  • No. 3 Elementry Flying Training Schools (15. 9. 1942 – 9. 12. 1942)
  • No. 31 Elementry Flying Training Schools (17. 12. 1942 –)
  • No. 31 Personnel Despatch Centre (24. 11. 1944 –)

Typy letadel na kterých létal[1]

Letouny, na kterých létal do roku 1939:

  • Aero A-11
  • Aero A-32
  • Aero A-101
  • Aero A-230
  • Aero A-330
  • Beneš-Mráz Be-551
  • Letov Š-16
  • Letov Š-218
  • Letov Š-328
  • Praga E-39
  • Praga E-41
  • Praga E-241

Letouny, na kterých létal ve Francii a Anglii:

  • Br 450
  • Caudron C.445 Goeland
  • Lioré et Olivier LeO.20
  • Potez 568
  • Potez 630 C.3
  • Potez 631
  • Potez 63.11
  • Marcel Bloch M.B.200BN.4
  • Potez 366
  • Bréguet Bré.691AB2 (No.19)[4]
  • Avro 652A Anson
  • Airspeed AS.10 Oxford
  • De Havilland D.H.82 Tiger Moth
  • Miles Master
  • Miles Magister
  • Fairchild PT-26 Cornell
  • Hawker Hurricane
  • Supermarine Spitfire
  • Vickers Wellington Mk.IC (Z8854, KX-V; X9741, KX-D; W5668, KZ-T)

Vyznamenání

Československé:

Francouzské:

Britské:

Reference

  1. ↑ a b c Letci Tišnovska v zahraničním odboji 1939-1945. www.tisnov.safarikovi.org [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Válka ve Svatoslavi :: Sbts ZO Svatoslav. sbtszosvatoslav.webnode.cz [online]. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Panel RAF04 Panel RAF04 - Letci Plumlov z.s.. www.svazletcu.cz [online]. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠOREL, Václav. Češi a Slováci v oblacích. Vyd. 1. vyd. Plzeň: Mustang 125 s. Dostupné online. ISBN 80-85831-02-3, ISBN 978-80-85831-02-3. OCLC 30342710 S. 61. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Vildomec&oldid=21127833“