Rozptýlená zeleň

Rozptýlená zeleň je souhrnné označení pro dřeviny rostoucí v krajině mimo lesní, plantážní či sadovnické kultury. Jedná se o velmi různorodé porosty různé velikosti i složení, zpravidla ale do 3 ha rozlohy. Její definice a ochrana je v ČR vymezena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Popis

Rozptýlená zeleň může v zásadě nabývat tří hlavních podob:

Liniová: například remízky, křovinaté meze a lemy cest nebo vodních toků, aleje a stromořadí, větrolamy
Plošná: háje a lesíky, porosty křovin a opuštěné plochy v různých stadiích sukcese, zarůstající sady
Bodová: solitérní stromy, často památné, například v kombinaci s památkami drobné sakrální architektury

Co do vzniku mohou být porosty vzniklé spontánně (náletem dřevin na opuštěnou plochu), nebo uměle, cílenou výsadbou, případně kombinací obou způsobů.

Historie

Ve druhé polovině 20. století byla rozptýlená krajinná zeleň cíleně potlačována v rámci kolektivizace zemědělství a scelování pozemků do velkých polních lánů. V souvislosti s aktuální zemědělskou politikou zaměřující se krom produkce též na trvalou udržitelnost hospodaření v krajině jsou prvky krajinné zeleně znovu cíleně obnovovány, též s pomocí zemědělských dotací.

Význam

V krajině má rozptýlená zeleň nenahraditelný význam pro biodiverzitu. Obecně poskytuje útočiště rostlinám a živočichům, které nenacházejí v okolní zemědělsky využívané krajině; liniové prvky slouží jako biokoridory. Porosty mohou sloužit i k hospodářské produkci (dřevo, plody, produkce medu). Nezanedbatelný je také její význam hygenický, krajinotvorný, půdoochranný, klimatický a estetický.

Odkazy

Externí odkazy