Přeskočit na obsah

Cirkadiánní rytmus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cirkadiánní rytmus
Některé projevy cirkadiánního rytmu (24 h) u člověka

Cirkadiánní rytmus (případně cirkadiální[1]) je biologický rytmus s periodou o délce 20–28 hodin (lat. circa = „okolo“, „během“, dies = „den“). Cirkadiánní rytmus je jeden z biorytmů, tedy kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční nebo roční periodou.[2] Průkopníkem tohoto pojmu je rumunský vědec Franz Halberg,[3] ale jev je znám od starověku.

Různé systémy těla sledují cirkadiánní rytmy, které jsou synchronizovány s hlavními hodinami v mozku. Tyto hlavní hodiny jsou přímo ovlivněny podněty prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy svázány s cyklem dne a noci.[4]

Pokud je cirkadiánní rytmus správně sladěn, může podporovat konzistentní a regenerační spánek. Když je ale tento cirkadiánní rytmus zahozen, může způsobit značné problémy se spánkem, včetně nespavosti.

Různě dlouhými rytmy se zabývá chronobiologie.

Tento kvaziperiodický děj často řídí diurnální cyklus. Ovšem i rychlost biochemických reakcí jej může určovat.[5] Podobně cirkanuální rytmus roční cyklus, který ovlivňuje i roční období.[6] Cirkadiánní rytmy lze pozorovat u celé řady organismů — například některé rostliny na noc zavírají své květy, a to i v případě, že jsou umístěny v temné místnosti. Perioda však může být ovlivněna kultivací.[7]

Pro organismy je důležité, aby cirkadiánní rytmus byl sladěn s rytmem dne a noci.[8] Elektrická aktivita jednoduchých i složitých organismů jako je člověk souvisí totiž s elektrickou aktivitou v atmosféře Země.[9]

U savců jsou řízeny párovými suprachiasmatickými jádry (zkratka SCN), nacházejícími se v předním hypotalamu přímo nad křížením zrakových nervů (lat. chiasma opticum; odtud název jader). SCN mají přímé propojení se sítnicí, proto může být synchronizováno působením světla a tmy s vnějším světem.[10]

U lidí pokles denního světla vyvolá zvýšení hladiny hormonu melatoninu, který usnadňuje spánek — proto se člověku lépe usíná v temné místnosti. Samotný průběh cirkadiánního rytmu se u jednotlivých lidí liší — lidé se obrazně rozdělují na „skřivany“, u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a „sovy“, což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách.[11] Fáze dne má vliv i na sportovní výsledky.[12]

Novorozenci mají cirkadiánní rytmus vyvinutý až ve věku několika měsíců. To může způsobit, že jejich spánkový režim bude v prvních dnech, týdnech a měsících jejich života nepravidelný. Jejich cirkadiánní rytmus se vyvíjí, jak se přizpůsobují prostředí a zažívají změny ve svých tělech. Děti začínají uvolňovat melatonin zhruba ve věku tří měsíců a hormon kortizol se vyvíjí od 2 měsíců do 9 měsíců.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Akademický slovník cizích slov připouští oba tvary
  2. ↑ KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 131–132. 
  3. ↑ Vgl. Halberg F., Stephens A.N.: Susceptibility to ouabain and physiologic circadian periodicity. Proc. Minn. Acad. Sci. 27, 139-143, 1959.
  4. ↑ Circadian Rhythms [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Bacterial circadian clocks set by metabolism, not light. phys.org [online]. 2015-12-10 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ADDELMAN, Mike. Seasonal body clock discovered in animals. phys.org [online]. 2015-09-25 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Tomato domestication decelerated the circadian clock. phys.org [online]. 2015-11-20 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ AGUILERA, Mario. Researchers uncover importance of aligning biological clock with day-night cycles. phys.org [online]. 2020-04-08 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Electrical activity in living organisms mirrors electrical fields in atmosphere. phys.org [online]. 2020-05-05 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Turek, F. W., Zee, P. C. (Eds.) (1999): Regulation of sleep and circadian rhythms. New York, Marcel Dekker.
  11. ↑ KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 132. 
  12. ↑ Olympic athletes should be mindful of their biological clocks. medicalxpress.com [online]. 2020-10-08 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cirkadiánní_rytmus&oldid=20870528“