Pionýrské noviny
| Pionýrské noviny | |
|---|---|
| Jazyk | čeština |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pionýrské noviny byl dětský týdeník novinového formátu vydávaný ústředním výborem ČSM v letech 1951 až 1968. V letech 1965 až 1967 vycházely dvakrát týdně. Jejich hlavním cílem bylo působit na mládež v duchu pionýrské komunistické ideologie. Na jednotlivé školní roky rovněž vydávaly brožovaný Zápisník Pionýrských novin obsahující kalendář a různé zajímavosti. V roce 1968 se transformovaly na Sedmičku,[1] později přejmenovanou na Sedmičku pionýrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První číslo vyšlo 1. září 1951 s podtitulem Týdeník Československého svazu mládeže. Šéfredaktorem byl Alois Poledňák, vydavatelem ÚV ČSM.[2] Titul měl čtyři strany velkého novinového formátu. Ve druhém ročníku došlo ke změně vydávání ze školního na kalendářní rok. Ročník byl tedy prodloužený a vycházel od září 1952 do prosince 1953. Ve třetím ročníku (1954) se změnil podtitul na Týdeník ústředního výboru Československého svazu mládeže. Alois Poledňák souběžně s prací v redakci vykonával funkci tajemníka ÚV ČSM, a proto se od listopadu 1956 stal šéfredaktorem Oldřich Kryštofek.[3][4][5] V roce 1958 se redakce přestěhovala ze Štěpánské ulice do Panské, kde setrvala po celých zbývajících deset let. Od počátku bylo kromě číslování v rámci ročníku uváděno i průběžné číslování, které skončilo pětistým číslem v roce 1959. V roce 1962 se šéfredaktorem stal dosavadní zástupce šéfredaktora Josef Mašín.[6] V roce 1963 se Pionýrské noviny vrátily k vydávání podle školního roku. Zkrácený dvanáctý ročník měl jen 35 čísel a vycházel od ledna do srpna 1963. Ve třináctém ročníku (1963/64) se rozšířil podtitul na Orgán ústředního výboru Československého svazu mládeže a ústřední rady Pionýrské organizace ČSM. Od roku 1965 organizovala redakce čtenářské kluby nazývané POK - Party opravdových kamarádů řízené redaktorem Karlem Krtičkou, který zároveň redigoval klubovou rubriku Kormidlo.[7] [8] Od 15. ročníku (1965/66) vycházely Pionýrské noviny dvakrát týdně a v každém čísle tohoto ročníku přinesly fotografii známého herce, zpěváka nebo sportovce.[9] V následujícím ročníku byla zachována periodicita dvakrát týdně. Tisk probíhal ve dvou různých tiskárnách, a proto se úterní vydání lišilo od pátečního. Úterní (sudá) čísla měla mírně zmenšený formát, vycházela barevně a obsahovala komiks. Výroba se často opožďovala a stávalo se, že čtenáři obdrželi oba výtisky najednou.[10]
Jelikož se nedařilo odstranit technické problémy a nebyla naděje na jejich blízké vyřešení, vrátily se noviny v sedmnáctém ročníku (1967/68) k týdenní periodicitě. Počet stran se však zdvojnásobil na osm a formát se sjednotil na velikost dřívějších sudých čísel. To umožnilo tisk delších a ucelenějších článků. Podtitul se zkrátil na Týdeník Pionýrské organizace ČSM a došlo ke změně ve vedení. Členové redakce se sešli prakticky konspiračním způsobem s cílem zbavit funkce šéfredaktora Mašína. To se vzhledem k aktuální politické situaci podařilo.[11] Krátkodobě redakci řídil zástupce šéfredaktora Stanislav Rudolf[12][13] a od října 1967 se šéfredaktorem stal Jan Ryska[14]. Zatímco doposud byly noviny spíše věstníkem pionýrské organizace, v sedmnáctém ročníku se začaly měnit na populárně zaměřený dětský časopis.[15] Od začátku dubna 1968 probíhala na stránkách Pionýrských novin diskuse o jejich budoucí podobě.[16] Na základě čtenářských ohlasů bylo rozhodnuto, že noviny přejdou na praktičtější téměř poloviční formát, zdvojnásobí počet stran na 16 a přestanou se vymezovat jako titul určený pionýrům. V souvislosti s tím dojde ke změně názvu. Z přibližně 150 návrhů byla zvolena Sedmička s podtitulem Čtení pro chlapce a děvčata na 7 dní.[15] Dne 25. dubna 1968 vyšlo poslední číslo Pionýrských novin s velkou upoutávkou na Sedmičku na titulní straně. První číslo Sedmičky vyšlo o týden později a předplatné na ni přešlo automaticky.[17] Šéfredaktorem byl i nadále Jan Ryska, který zůstal v čele redakce až do roku 1978.[18]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kolem Sedmičky. Rudé právo. 27. 4. 1968, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Tiráž. Pionýrské noviny. Září 1951, roč. 1, čís. 1, s. 4.
- ↑ LÁDEK, Josef; PAVELKA, Robert. Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989 II. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-7388-610-3. S. 78.
- ↑ Tiráž. Pionýrské noviny. Listopad 1956, roč. 5, čís. 45, s. 4.
- ↑ Oldřich Kryštofek ve Slovníku české literatury po roce 1945
- ↑ Tiráž. Pionýrské noviny. Březen 1962, roč. 11, čís. 12, s. 4.
- ↑ Pionýrské noviny. Leden 1965, roč. 14, čís. 20.
- ↑ TOMAN, Vlastislav. Zapomenutá historie – Pionýrské zájmové kluby (1960–1973). Praha: Pionýr v ediční řadě 3 – "Pionýr – CURRICULUM", 2005. S. 26.
- ↑ Upoutávka. Pionýrské noviny. Srpen 1965, roč. 14, čís. 51.
- ↑ Jaké budou změny v nových ročnících dětských časopisů. Vedoucí pionýrů. Září 1967, roč. 19, čís. 9, s. 5.
- ↑ LÁDEK, Josef; PAVELKA, Robert. Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989 II. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-7388-610-3. S. 79.
- ↑ Tiráž. Pionýrské noviny. Září 1967, roč. 17, čís. 1, s. 8.
- ↑ Stanislav Rudolf ve Slovníku české literatury po roce 1945
- ↑ Tiráž. Pionýrské noviny. Říjen 1967, roč. 17, čís. 8, s. 8.
- ↑ a b Příští týden 7. Pionýrské noviny. Duben 1968, roč. 17, čís. 34, s. 1.
- ↑ Slovo k čtenářům. Pionýrské noviny. Duben 1968, roč. 17, čís. 31, s. 1.
- ↑ Objednávka týdeníku Sedmička. Pionýrské noviny. Duben 1968, roč. 17, čís. 34, s. 2.
- ↑ Jan Ryska ve Slovníku české literatury po roce 1945
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Pionýrské noviny. 1951 - 1968, roč. 1 - 17.
- LÁDEK, Josef; PAVELKA, Robert. Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989 II. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-7388-610-3.
- BENEŠOVÁ, Alena; HEŘMAN, Zdeněk. Hledání / O Pionýrských novinách a Sedmičce. Zlatý máj. 1969, roč. 13, čís. 7, s. 451–464.