Wej Čung-sien
| Wej Čung-sien | |
|---|---|
| Jiná jména | Wej Si |
| Narození | 1568 Su-ning, Che-pej |
| Úmrtí | 13. prosince 1627[1] Peking |
| Příčina úmrtí | sebevražda oběšením[1] |
| Země | říše Ming |
| Povolání | císařský eunuch |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wej Čung-sien (čínsky pchin-jinem Wèi Zhōngxián, znaky 魏忠賢) (1568 Su-ning, Che-pej – 19. října 1627 An-chuej) byl čínský eunuch fakticky vládnoucí mingské Číně místo císaře Tchien-čchiho. Po smrti císaře byl donucen spáchat sebevraždu.
Život
Historiky je považován za nejmocnějšího a nejznámějšího eunucha čínské historie.[2] Původně chuligán a gambler jménem Wej Si (čínsky pchin-jinem Wèi Sì, znaky 魏四, doslova „Čtvrtý Wej“) se na útěku před věřiteli stal eunuchem a vstoupil do palácových služeb pod jménem Li Ťin-čung (čínsky pchin-jinem Lǐ Jìnzhōng, znaky 李进忠). V paláci se dostal do služeb paní Kche, kojné budoucího císaře Tchien-čchiho. Po císařově nástupu na trůn ho císař přejmenoval na Wej Čung-siena a nechal ho vládnout s paní Kche.[2]
Wej získal prakticky neomezenou moc, likvidoval oponenty u dvora a ve vládě z hnutí Tung-lin. Prohlásil se po císaři druhým mužem říše. Roku 1627 po smrti Tchien-čchiho nastoupil nový císař Čchung-čen, který zbavil Weje moci, přinutil ho k sebevraždě, a osobně se chopil vlády.[2]
Reference
- ↑ a b DARDESS, John W. Blood and History in China: The Donglin Faction and Its Repression, 1620-1627. Honolulu: University of Hawaii Press, 2002. 207 s. ISBN 0824825160, ISBN 9780824825164. S. 154–155. (anglicky)
- ↑ a b c Encyclopedia Britannica. Wei Zhongxian Biography [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2010-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
