Prvobytně pospolná společnost
Prvobytně pospolná společnost (německy Urkommunismus) byl podle marxistů prvotní stav lidské společnosti. Friedrich Engels ji ve své práci Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu definoval jako dobu před vznikem soukromého vlastnictví. Podle marxistů tehdy také ještě neexistovala rodina, třídní dělení společnosti, nadvláda nad druhými lidmi, nadhodnota ani ideologie.
Prvobytně pospolná společnost je v marxistické periodizaci dějin společensko-ekonomická formace v období pravěku. Předcházela otrokářské společnosti.
Charakterizuje ji nízká úroveň vývoje výrobních sil, společenské vlastnictví výrobních prostředků a malý stupeň diferencovanosti ostatních výrobních a společenských vztahů (zejména rovnost všech lidí, která je však ve vyspělých fázích vývoje prvobytněpospolné společnosti narušena). Ve společenském vědomi převládá náboženství a umění. Období prvobytněpospolné společnosti začíná vznikem člověka a končí nástupem prvních státních útvarů, což bylo v rozdílných částech světa v různých obdobích.
Ve vývoji prvobytněpospolné společnosti jsou rozlišovány čtyři základní etapy:
- etapa zahrnuje starší a střední paleolit, t. j. období vzniku člověka. Předpokládá se, že tehdy vznikly první zárodky základních forem společenské organizace. Lidé se seskupovali do tlup, pravděpodobně na základě pokrevního příbuzenství. Všestrannou nerozvinutost dokládají primitivní výrobní nástroje. Chybí spolehlivé doklady o společenském vědomí (náboženství, umění), pokračoval fyzický vývoj člověka (antropogeneze).
- etapa zahrnuje vývin nediferencované rodové společnosti.
- etapu tvoří patriarchát.
- etapu tvoří období vojenských demokracií.
