Přeskočit na obsah

Cord

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cord
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1929
Datum zániku1937
ZakladatelErrett Lobban Cord
Adresa sídlaSpojené státy americké, Spojené státy americké
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Produktyautomobil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cord L-29 Phaeton z roku 1930

Cord bylo obchodní jméno americké automobilové společnosti se sídlem v Connersvillu v Indianě, spadající pod společnost Auburn Automobile Company, která vyráběla v letech 1929–1932 a znovu v letech 1936–1937.

Společnost Cord byla založena a vedena E. L. Cordem s prvotním účelem holdingové společnosti pro jeho zájmy v oblasti dopravy, mezi které patřila společnost Auburn. Cord byl známý svými inovativními technologiemi a proudnicovými karosériemi.

Inovace

Inovací u modelu Cord L-29 byl náhon na přední nápravu a u modelů 810 a 812 to byly výklopné světlomety.

Náhon na přední nápravu představil jako první v roce 1934 Citroën u modelu Traction Avant a Cord se stal první americkou automobilkou, která tento systém použila.

Výklopné světlomety nebyly běžným vybavením až do 60. let. (ačkoliv značka DeSoto je použila už v roce 1942). Návrháři prvních vozů Oldsmobile Toronado (který se začal vyrábět v roce 1966) později uvedli, že výklopnými světlomety chtěli navodit design vozů Cord.

Cord L-29

1930 L-29

Tento vůz byl prvním americkým automobilem s náhonem na přední nápravu nabídnutý veřejnosti,[1] když v roce 1929 porazil o několik měsíců vůz značky Roxton.[2] Bývalého Millerova kreativního technika Carla Van Ransta napadlo, že by mohl využít koncepci pohonu úspěšných závodních vozů z 500 mil Indianapolis, včetně zadní nápravy De Dion a brzd umístěných v šasi.[2] Díky tomu mohl být vůz mnohem nižší než vozy ostatních konkurenčních značek. Oba sériové vozy a speciální karoserie postavené na šasi Cord americkými a evropskými karosáři vyhrávaly ocenění po celém světě. Model L-29 byl nabízen s plnou paletou přístrojů, které zahrnovaly ukazatel teploty, tlaku oleje a tachometru, které byly nalevo a ukazatelem stavu paliva, oleje a ampérmetrem napravo od volantu.[3]

Vůz byl poháněn Auburnovým řadovým osmiválcem s L-hlavami od firmy Lycoming[4][3] z modelu Auburn 120[2] o objemu 301 cu.i. (4 934 cm³) a výkonu 125 koní (93 kW),propojený s třístupňovou převodovkou. Převodovka i přední náprava byly však nevyhovující, navíc vůz byl s hmotností 4 700 liber (2 100 kg)[2] limitován rychlostí 80 mil/h (130 km/h),[2] což bylo v této době nedostačující a tyto hodnoty byly snadno překonány levnějším vozem Auburn.[2] Styling byl stále půvabný a navzdory rozvoru náprav o hodnotě 137,5 palců (3 490 mm) a tuhému řízení, se vůz údajně nádherně ovládal.[2] S cenou kolem 3 000 dolarů byl soupeřem značek Marmon, Lincoln, Packard, Franklin a Stutz;[2] Chrysler v roce 1930 okopíroval několik stylingových prvků.[4] Během Velké hospodářské krize byl odbyt velmi malý a v roce 1932 byla ukončena produkce tohoto modelu s pouhými 4 400 prodanými vozy.[2] Rozvor náprav byl 137,5 palce (349 cm)[5] a výška sedanu byla 61 palců (155 cm).[3]

Cord 810/812

Cord 812 SC

Model 810/812 je pravděpodobně nejznámějším výrobkem společnosti. Byl navržen Gordonem M. Buehrigem a byl vybaven poháněnou přední nápravou a nezávislým zavěšením předních kol;[4] díky náhonu přední nápravy mohl být modelu 810 tak nízký, že nebylo zapotřebí nástupních prahů.[4] Vůz byl poháněn stejným motorem V8 Lycoming o objemu 289 cu.i. (4 739 cm³),[6] který měl výkon 125 koní (93 kW), jaký byl v modelu L-29.[4] Kromě dalších inovativních prvků měl model 810 čtyřrychlostní elektricky ovládanou poloautomatickou převodovku.[7]

Vůz způsobil v listopadu 1935 senzaci na autosalónu New York Auto Show. Na této výstavě bylo dohodnuto mnoho objednávek, ale vozy nebyly až do února připraveny k převzetí. Navzdory tomuto zpoždění výroby Cord slíbil doručení vozů do Vánoc, protože očekával produkci 1 000 vozů za měsíc. To se ukázalo jako velmi optimistické; první vyrobené vozy byly doručeny až po dubnu 1936.[8] Celkem vzato, Cord dokázal v prvním modelovém roce prodat pouze 1 174 vozů modelu 810.[6] Vůz je velice známý kvůli plochému nosu s žaluziovým designem mřížky chladiče. Předek vozu byl tak podobný rakvi, že byl často nazýván "Rakvovým Nosem".

Úpadek společnosti Cord

Počáteční problémy, jako například vyklouzávání rychlostního stupně a přeměna provozních kapalin na plyny, zchladily prvotní nadšení a síť dealerů se rychle zmenšovala. Neprodané a nedokončené modely 810 z roku 1936 byly prodány v roce 1937 jako modely 812. V roce 1937 ukončila společnost Auburn produkci značky Cord. Byl postaven jediný prototyp modelového roku 1938, který měl několik změn masky a krytu převodovky, tento kus stále existuje. Společnost Cord byla během obvinění z páchání finančních podvodů prodána společnosti Aviation Corporation a zakladatel E. L. Cord se přestěhoval do Nevady, kde vydělal milióny na nemovitostech a jiných záležitostech.

Návrat

Design Cordu 812 byl znovu uveden na trh téměř ihned v roce 1940, když se churaví autovýrobci Hupmobile a Graham-Paige snažili ušetřit peníze a oživovat společnosti tím, že používaly stejné karoserie. Jejich čtyřdveřové sedany Hupp Skylark a Graham Hollywood, které se podobaly modelu 810, byly všední. Díky předním světlometům v retro stylu mohly být obaly světel hladké a výkon pocházel ze standardního návrhu motoru vpředu/náhonu na přední nápravu. Před ukončením výroby v roce 1940 bylo vyrobeno pouze 1 900 těchto vozů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cord Automobile na anglické Wikipedii.

  1. Directory Index: Cord/1929_Cord/1929_Cord_Catalogue [online]. Oldcarbrochures.com [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i Wise, David Burgess. "Cord: The Apex of a Triangle", in Northey, Tom, ed. World of Automobiles (London: Orbis, 1974), Vol. 4, p.435.
  3. a b c Directory Index: Cord/1929_Cord/1929_Cord_Catalogue [online]. Oldcarbrochures.com [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Wise, p.436.
  5. KIMES, Beverly. standard catalog of American Cars 1805-1942. [s.l.]: Krause publications, 1996. ISBN 0-87341-428-4. 
  6. a b Wise, p.437.
  7. Wise, p.437.
  8. "Cord front-drive car is here", The New York Times. April 12, 1936. p. XX7.

Externí odkazy