Sado (ostrov)
| Sado | |
|---|---|
| 佐渡島 (japonsky) | |
 Rýžové pole na ostrově | |
 | |
| Stát |  Japonsko |
| • | Prefektura Niigata |
| Topografie | |
| Rozloha | 854,76 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 38°1′4″ s. š., 138°22′4″ v. d. |
| Délka pobřeží | 227 km |
| Nejvyšší vrchol | Kinpoku (1172 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 60 000 (2012) |
| Hustota zalidnění | 70,2 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sado (japonsky 佐渡島) je ostrov v Japonském moři. Leží 40 km severozápadně od pobřeží Honšú a patří do prefektury Niigata. Hlavním městem je Sado, které vzniklo v roce 2004 administrativním spojením všech sídel na ostrově.
Geografie
Ostrov má rozlohu 854,76 km² (pátý největší v Japonském souostroví, šestý největší z celého Japonska a osmý, pokud se počítají sporné Kurilské ostrovy) a žije na něm okolo šedesáti tisíc obyvatel. Je tvořen dvojicí rovnoběžných horských pásem (Velké Sado na severu a Malé Sado na jihu), mezi nimiž leží úrodná nížina Kuninaka, kde žije většina obyvatel a nachází se na ní také brakické jezero Kamo, kde se chovají ústřice. Nejvyšší horou je Kinpoku (1172 m n. m.). Ostrov má vlhké subtropické podnebí, pěstuje se rýže setá, významný je i rybolov. Místní rybáři jsou známí používáním tradičních širokých člunů s plochým dnem taraibune (盥船). Ostrov navštěvuje ročně okolo milionu turistů, které přitahuje původní architektura, pláže určené ke koupání, bujná vegetace i rezervace, kde žije vzácný ibis čínský.
Historie
Podle archeologických nálezů byl ostrov osídlen již v období Džómon. Od osmého století tvořil v rámci japonského státu provincii Sado. Sloužil převážně k internaci politických provinilců, ve vyhnanství zde žil například náboženský reformátor Ničiren. Množství nonkonformních intelektuálů zanechalo stopu na svérázné kultuře ostrova, k níž patří divadlo nó, mužský skupinový tanec okesa, sídlí zde skupina Kodó, pěstující hudební žánr taiko a pořádající každoroční festival Oslava Země.
Od počátku 17. století se na ostrově začalo těžit zlato a stříbro, díky svému bohatství se stal soukromým majetkem tokugawských šógunů, na práci v dolech přicházeli lidé z celého Japonska, mnohdy nedobrovolně. Na vrcholu zlaté horečky měl ostrov přes sto tisíc obyvatel, od té doby se jejich počet postupně snižuje, zejména mladší lidé odcházejí za prací.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sado na Wikimedia Commons - True Sado (en)
- Encyclopaedia Britannica (en)
- Neues aus Japan (de)
