Bukovská brázda
| Bukovská brázda | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°31′34″ s. š., 17°21′25″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bukovská brázda [1] je geomorfologickou částí Pezinských Karpat, podcelku Malých Karpat. [2] Leží na severozápadním okraji podcelku, v pásu od Rohožníka po Bukovou. [3]
Polohopis
Bukovská brázda se nachází na západním okraji střední části Malých Karpat a zabírá severozápadní část podcelku Pezinské Karpaty. Deprese se v délce cca 18 km táhne od okraje pohoří u obce Rohožník severovýchodním směrem podél Sološnice, Plaveckého Podhradí a Plaveckého Mikuláša k obci Buková. Z jihu a jihovýchodu území obepínají Biele hory, geomorfologická část Pezinských Karpat, severovýchodně navazuje podcelek Brezovské Karpaty a severozápadním směrem leží Plavecké predhorie, část Pezinských Karpat. Západní okraj vymezuje Podmalokarpatská sníženina, geomorfologický podcelek Borské nížiny. [2]
Západní část Malých Karpat je odvodňována do Borské nížiny, která patří do povodí Moravy. Z Bukovské brázdy vedou potoky přes Plavecké predhorie do Rudavy. Nejvýznamnější jsou Hrudky, Trstienka, Libuša, Smrekovec a Rudavka . V severní části je na říčce Hrudky vybudována vodní nádrž Buková. Obcemi na okraji území prochází silnice II / 501 ( Lozorno - Plavecký Mikuláš - Jablonica). [3]
Chráněná území
Téměř celá tato část Malých Karpat je součástí Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty, vyňata je pouze jihozápadní část v okolí Rohožníka a Sološnice. Zvláště chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Roštún a Pohanská, přírodní rezervace Buková a přírodní památka Deravá Skala a Bukovina. [3]
Turismus
Turisticky atraktivní je okolí Plaveckého Podhradia s ruinami Plaveckého hradu a několika jeskyněmi, ale také severní část v okolí vodní nádrže Buková. Osídlení v paleolitu bylo prokázáno v jeskyni Deravá Skala při Plaveckém Mikuláši a severním okrajem údolím říčky Chotár vedla v středověku důležitá Česká cesta. Síť turistických stezek propojuje tuto část se zbytkem Malých Karpat.
Značené stezky
- po
červeně značené Štefánikově magistrále, vedoucí od mohyly na bradlech okrajem Bukovské brázdy (víceré trasy se na ni napojují) k hradu Devín - po
modře značené trase:
- z Rohožníka na rozc. sedlo Skalka
- z Plaveckého Podhradia přes Plavecký hrad na rozc. Amonova lúka
- z Plaveckého Mikuláša na rozcestí Červená hora
- od vodní nádrže Buková do lokality Rozbehy
- po
zeleně značené trase:
- ze Sološnice na rozc. Pod Malou Vápennou
- z Plaveckého Mikuláša údolím říčky Libuša do lokality Mon Repos
- z rázc. Brezinky přes Bukovú do lokality Rozbehy
- po
žlutě značené trase:
- ze Sološnice Sološníckou dolinou na Sklený vrch
- z Plaveckého Podhradia pod vrch Vápenná (752 m n. m.)
- z Plaveckého Mikuláša na rozcestí v sedle Báborská, resp. na rozc. Pod Čiernou skalou
- z obce Plavecký Peter k vodní nádrži Buková [3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bukovská brázda na slovenské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.