Přeskočit na obsah

Neurální trubice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Vznik neurální trubice a lišty schematicky

Neurální trubice (též nervová trubice) je dutá trubice vznikající v embryonálním vývoji strunatců, která představuje základ pro budoucí centrální nervovou soustavu (především míchu). Vznik neurální trubice je nazýván neurulace – zjednodušeně řečeno dojde k vchlípení části ektodermu. Je však řízen množstvím genů a proteinů, z nichž má velký význam tzv. homeobox.

Neurulace u člověka

[editovat | editovat zdroj]

Celý proces je poměrně bohatý na nejrůznější pojmy, bez nichž se nelze obejít. Embryonální stadium, v němž vzniká neurální trubice, se nazývá neurula – vlastně je to však pozdní gastrula. Spouštěčem vzniku neurální trubice je vznik struny hřbetní (chorda dorsalis). V této souvislosti se říká, že dochází k neurální indukci. Ektoderm ležící nad chordou začne díky tomu tloustnout a formuje se nejprve tzv. neurální ploténka, jejíž tkáň se označuje jako neuroektoderm. Tím začíná celý proces neurulace. Jsou poměrně dobře známy i molekulární principy tohoto jevu: chorda vylučuje různé signální proteiny, v hlavové části to je noggin, chordin a folistatin (všechny inaktivují protein BMP-4), v oblasti zadního mozku a míchy hrají podobnou roli WNT-3a a FGF.[1]

Následně se buňky nervové ploténky vchlipují, okraje ektodermu nad ním („neurální valy“) se začnou vzájemně přibližovat a nakonec splývají, čímž vzniká pod ektodermem dutá neurální trubice. Neurulace probíhá poněkud odlišně v hlavové části, ve zbytku těla totiž hraje velkou roli tzv. kaudální morfogenetický systém. Proces neurulace je poté víceméně u konce, vzniklá nervová trubice má uvnitř tzv. nervový kanálek.[2]

V pozdějších fázích vývoje embrya však dojde k velkým tvarovým změnám nervové trubice, při nichž vznikají komplikovanější struktury, jako je mícha nebo mozek. S procesem neurulace souvisí také vznik neurální lišty, což je populace buněk, které vzniknou po odškrcení nervové trubice od zbylého ektodermu. Buňky neurální lišty mají schopnost migrace a dávají vznik důležitým tkáním v těle obratlovců.[1]

  1. a b T. Sadler. Langman's Medical Embryology. 9th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2003. 
  2. Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]