Ethel Hatchová
| Ethel Hatchová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. května 1869 Oxford |
| Úmrtí | 3. dubna 1975 (ve věku 105 let) |
| Alma mater | Slade School of Fine Art Oxford High School |
| Povolání | malířka |
| Rodiče | Edwin Hatch |
| Příbuzní | Beatrice Hatchová a Evelyn Hatch (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ethel Charlotte Chase Hatch (17. května 1869 – 3. dubna 1975) byla britská umělkyně známá svými květinovými scénami a vztahem s Charlesem Lutwidge Dodgsonem, obecněji známým jako Lewis Carroll. Byla součástí společnosti, která patřila k britské vyšší třídě; byla dcerou reverenda Edwina Hatche, stejně jako její sestry Beatrice Sheward Hatch a Evelyn Maud Hatch.
Životopis
Ethel Charlotte Chase Hatch se narodila jako nejmladší dcera Evelyn a Edwina Hatche. Ethel měla dvě sestry, Beatrice a Evelyn Maud, přičemž druhá byla pravděpodobně pojmenována po její matce. Měla také bratra jménem Arthur Herbert Hatch (* 1864), který byl prefektem své školy na Malvern College.[1] Rodina žila v domě v gotickém stylu postaveném v roce 1867 na Banbury Road v Norham Gardens v severním Oxfordu v Anglii. Dům byl popsán jako dům s „klenutými okny a věží doplněnou sochou ve výklenku.“ Mezi přátele sousedství byli Julia a Ethel Huxleyovi, dcery Thomase Henryho Huxleye a tety Aldy Huxleye. Mezi další známé z okolí, kteří rodinu Hatchových navštěvovali, patřili Bonamy Price, Mark Pattison a Benjamin Jowett.[2]
Její otec Edwin byl teolog; spisovatel; zástupce ředitele St. Mary Hall v Oxfordu; a později univerzitní učitel – reader církevních dějin.[3] Rodina Hatchových se přesunula do „stimulujících kruhů“, včetně přátelství s Edwardem Burne-Jonesem, Algernonem Charlesem Swinburnem a Williamem Morrisem.[4]
Ethel navštěvovala Oxford High School, Oxford v Oxfordshire, soukromou dívčí školu. Promovala v sedmnácti letech, než odešla s matkou na tři měsíce na dovolenou do St Leonards-on-Sea. Když byla na dovolené, její matka pokračovala ve vyučovacích lekcích, aby dceři rozšířila vzdělání.[5]
Vztah s Dodgsonem
Ethel byla spolu se svými sestrami představena Dodgsonovi prostřednictvím společných známých. Dodgson pěstoval „přátelství s mnoha malými dívkami“ a často je fotografoval.[6] Dodgsonova přátelství s těmito dětmi se zaměřila na rodiny vyšší střední třídy a ujišťoval, že „nehledal své přátele mezi dětmi z velmi nízké třídy“. Rodina Ethelových pocházela z vyšší střední třídy a následně se spřátelila s Dodgsonem.[7]
Ethelina matka dala Dodgsonovi svolení k fotografování svých tří dívek, Dodgson byl považován za rodinného přítele. Beatrice byla spíše než Ethel nebo Evelyn považována za „Dodgsonovu dlouhodobě oblíbenou“.[8] Dodgsonovo přátelství s Ethel však trvalo řadu let.[9]
Spolu s oblečenými fotkami Dodgson také fotografoval Ethel nahou. Byla považována za jednu z Dodgsonových múz. Fotografie, které Dodgson pořídil se svlečenými předpubertálními dívkami, byly v současné době příčinou mnoha diskusí a spekulací.[10]
Umění
Dodgson se pokusil zařídit, aby Ethel mohla studovat u sira Huberta von Herkomera, britského malíře německého původu. Tento plán se však neuskutečnil a Ethel odešla studovat na Slade School of Art v Londýně v Anglii. Zatímco tam byla, zaměřila se na malbu zahraničních scén a květinové aranžmá.[11] Na Slade studovala Ethel u Henryho Tonkse, Philipa Wilsona Steera a Fredericka Browna. Ethel měla Brownovu figurální malířskou třídu 1896–1897, kde za svoji práci získala další certifikát.[12][13]
Ethel pracovala převážně s akvarely a její obrazy se objevovaly v galeriích.[14] Christie's, obchod s uměním a aukční síň výtvarných umění, vydražila část Etheliny díla. Jedním z vydražených kusů byl signovaný akvarel s názvem On the Sand, Midsummer. Dílo o velikosti 25x35 cm se dostalo na cenu 352 liber.[15]
Díla umělkyně byla vystavena v New English Art Clubu, jehož byla členkou. Její technika získala chválu: „Mezi olejomalbami však zaujalo číslo 51 At the Fair: i když jen jako skica, ukazuje chytré zacházení se světly a různými barvami. Autorka naznačuje dav dětí, ale je třeba ho pozorovat ze značné vzdálenosti, aby bylo lépe vidět výhody této techniky.“[16][17]
Vládní umělecká sbírka v Británii má ve své sbírce jedno její dílo s názvem A View of Lago di Orta. Umělkyně jej darovala v roce 1972 a dostal číslo GAC 17065.[18]
Pozdější život
Dne 10. listopadu 1889 zemřel Ethelin otec. Ethel bylo v té době 20 let. Ethel udržovala přátelství s umělkyní Joan Hassall, další umělkyní, která se zaměřilovala na dřevorytiny a ilustraci knih.[19] Ve vydání knížky z roku 1959 The Yale of the Swinburne Letters, 1854–1869, svazek 1; Volumes 1854–1869 věnovala Ethel dopisy svému otci Edwinovi od Algernona Charlese Swinburna. V kompilaci se objevují čtyři dopisy a Ethel do publikace zkopírovala všechny zmínky o Swinburnovi z deníků svého otce.[20]
Dne 20. září 1920, ve věku 51 let, byla Ethel mezi hlavními truchlícími na pohřbu Williama Sandaye, profesora Exegeze svatého písma Deana Irska v Oxfordu v letech 1883 až 1895. K formálnímu smutku se připojila také její sestra Evelyn a profesor Cuthbert Turner.
Ethel Hatch zemřela v Kensingtonu v roce 1975, měsíc před dožitím svých 106. narozenin. [7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ethel Hatch na anglické Wikipedii.
- ↑ SCHOOL, Malvern; MILWARD, L.S.; BULLOCK, E.C., 1905. The Malvern Register, 1865–1904. [s.l.]: Printed and published at the office of the Malvern Advertiser. Dostupné online. S. 162. p. 162.
- ↑ A House in Norham Gardens, North Oxford: The Original Occupants [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ HEWSON, Barbara. A naked return for puritanism. periodikum??. Sp!ked, 15 July 2008. Dostupné online [cit. 28 July 2014]. (anglicky)
- ↑ Notes and Queries: A Medium of Intercommunication for Literary Men, General Readers Etc.. [s.l.]: Oxford University Press, 1902. S. 30.
- ↑ FLETCHER, Anthony. Growing Up in England: The Experience of Childhood 1600–1914. [s.l.]: Yale University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 9780300168204.
- ↑ MCLEAN, Iain. Classics of Social Choice. [s.l.]: University of Michigan Press, 1995. ISBN 9780472104505. S. 52.
- ↑ a b WAKELING, Edward. The Mystery of Lewis Carroll: Discovering the Whimsical, Thoughtful, and Sometimes Lonely Man Who Created "Alice in Wonderland". [s.l.]: Macmillan, 2010. ISBN 9781429968393. S. 136.
- ↑ GERTZ, Stephen J. Unrecorded Lewis Carroll Photos of His Young Girl Friends Discovered. periodikum??. Book Tryst, 3 August 2011. Dostupné online [cit. 28 July 2014]. (anglicky)
- ↑ STUDENTS' ACADEMY. Victorian Novelists Series-Four-Lewis Carroll. [s.l.]: Lulu.com ISBN 9781257022205. S. 43.
- ↑ SUSINA, Jan. The Place of Lewis Carroll in Children's Literature. [s.l.]: Routledge, 2013. ISBN 9781135254391.
- ↑ WAKELING, Edward. Lewis Carroll: The Man and his Circle. [s.l.]: I.B.Tauris, 2014. ISBN 9781780768205. S. 182.
- ↑ FURST, Herbert. The Art of Still-life Painting. [s.l.]: Chapman, 1927.
- ↑ UNIVERSITY COLLEGE, London, 1897. Calendar. [s.l.]: [s.n.]. Dostupné online.
- ↑ Apollo. [s.l.]: [s.n.], 1938. S. 321.
- ↑ ETHEL C. HATCH [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Building News and Engineering Journal, Volume 93. [s.l.]: Office for Publication and Advertisements, 8 November 1907. S. 632.
- ↑ The Records of the New English Art Club [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ethel C Hatch [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ STRACHAN, Walter John. Only connect: poets, painters, sculptors : friendships and shared passions 1924–1994. [s.l.]: Jon Carpenter for The Walter Strachan Archive, 2005. ISBN 9781897766958. S. 163.
- ↑ SWINBURNE, Algernon Charles. The Yale Edition of the Swinburne Letters, 1854–1869, Volume 1; Volumes 1854–1869. [s.l.]: Yale University Press, 1959. ISBN 9780300006650. S. vii, xlvii, 14.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ethel Hatchová na Wikimedia Commons
