Partinium

Obsah kovů

Partinium obsahuje 88,5 % hliníku, 7,4 % mědi, 1,7 % zinku, 1,1 % křemíku a 1,3 % železa (množství se ale podle různých zdrojů může lišit^[1]). Slitina může obsahovat wolfram a hořčík, místo něj ale i antimon.

Vlastnosti a využití

Slitina je velmi lehká, pevná a elastická. Poprvé byla použita ve Francii (v mírně pozměněném složení s odlišným obsahem wolframu a hořčíku) k výrobě jízdních kol a automobilových součástí. Také z ní byla vyrobena karoserie elektromobilu La Jamais Contente.

Podle publikace Berg- und hüttenmännische Zeitung (svazek 60) z roku 1901 ji vyráběla společnost Usines de Partinium v Paříži,^[2] přesněji, podle francouzských zdrojů v Puteaux.^[3] Název byl odvozen od jména jejího objevitele G. H. Partina.^[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Partinium na německé Wikipedii.

↑ David Bourgarit, Jean Plateau: Quand l'aluminium valait de l'or : peut-on reconnaître un aluminium « chimique » d'un aluminium « électrolytique » ?, ArchéoSciences, 29, 2005, S. 95–105
↑ Berg- und hüttenmännische Zeitung, Band 60
↑ Partinium (Usines de)^{[nedostupný zdroj]}, patronsdefrance.fr
↑ Monographien über angewandte Elektrochemie, Verlag W. Knapp, 1902

Externí odkazy

southerncrossmetalrecyclers.com

[1] David Bourgarit, Jean Plateau: Quand l'aluminium valait de l'or : peut-on reconnaître un aluminium « chimique » d'un aluminium « électrolytique » ?, ArchéoSciences, 29, 2005, S. 95–105

[2] Berg- und hüttenmännische Zeitung, Band 60

[3] Partinium (Usines de)^{[nedostupný zdroj]}, patronsdefrance.fr

[4] Monographien über angewandte Elektrochemie, Verlag W. Knapp, 1902

[1]

[2]

[3]

[4]