Žírná buňka
´
Žírná buňka (též mastocyt nebo heparinocyt) je buňka vyskytující se v různých tkáních, ale nejčastěji v kůži a v trávicí soustavě. Má zde podobnou funkci jako bazofilní granulocyt v krvi,[1] tzn. obsahuje množství zrnitých váčků (granul) obsahujících heparin a histamin. Podobně jako krevní buňky vznikají z hematopoetické kmenové buňky, ale na rozdíl od červených či bílých krvinek zůstávají natrvalo v tkáni.[2] Žírné buňky dosahují 20-30 μm a jsou oválné nebo kulovité.[3]
Jsou schopné ze svých vnitrobuněčných váčků za jistých okolností uvolňovat heparin a histamin. První z látek brání srážení krve, histamin má význam při vzniku alergické reakce.[3] Když přijde žírná buňka do styku s antigenem (např. pylové zrno nebo mnohobuněčný parazit), naváže se prostřednictvím Fc fragmentu molekuly imunoglobulinové protilátky (IgE) na povrch těchto antigenů a vylije obsah svých váčků.[4] K aktivaci žírné buňky může dojít ale i alternativními způsoby, například kontaktem s bakteriální DNA zprostředkovaným Toll-like receptory.
Reference
- ↑ Lidská imunita [online]. Azrael. Dostupné online.
- ↑ Mast cells [online]. MeSH. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.zoologie.upol.cz/atlas_histologie/tkane-pojivove--pojiva-vyplnova-a-oporna.pdf
- ↑ HENEBERG, P. Žírná buňka: už ne jen Mr. Hyde. Živa. Dostupné online.