Řazení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o seřazení objektů. O ovládání převodovky pojednává článek Manuální převodovka.

Řazení nebo třídění je v matematice a informatice proces vytvoření určitého pořadí (seřazení) různých objektů podle nějaké veličiny (číselná hodnota, pořadí v abecedě). Řazení je závislé na zvolených kritériích. Například abecední řazení závisí národních zvyklostech a standardech (pořadí písmen v abecedě, ohled na velká či malá písmena). Volba kritérií závisí také na úhlu pohledu, nebo na zvyklostech v daném oboru (knihovnictví).

V informatice se původně používal téměř výlučně termín třídění,[1][2][3][4] který vychází z překladu anglického termínu sort. Tento termín zřejmě někteří vnímají jako jazykově nepřesný např. Pavel Satrapa při psaní o funkci sort píše o "uspořádání"[5]. V současnosti se často používá termín řazení.[6]

Algoritmus[editovat | editovat zdroj]

V informatice rozumíme řazením nějaký řadicí algoritmus, který srovná prvky podle daného pořadí, například:

  • řazení vkládáním, velmi jednoduchý algoritmus vhodný pro výuku nebo pro malé soubory dat;
  • bublinkové řazení, velmi jednoduchý algoritmus vhodný pro výuku nebo pro malé soubory dat;
  • rychlé řazení, při běžných vstupních datech nejrychlejší algoritmus, je velmi pomalý v nepříznivém případě, nevhodný pro aplikace v reálném čase;
  • řazení haldou, v průměru pomalejší než algoritmus rychlého řazení, avšak nemá nepříznivý případ, je vhodný pro aplikace v reálném čase;
  • řazení slučováním, velmi rychlý algoritmus, vyžaduje dodatečnou paměť, je stabilní (nemění pořadí prvků stejné váhy);
  • counting sort, rychlý algoritmus vhodný pro řazení velkého pole prvků nabývajících jen malého počtu různých diskrétních hodnot.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRIŠTOUFEK, Karel. Výpočetní a řídicí technika. Praha: SNTL, 1982-01-01. 372 s. (Oborové encyklopedie SNTL). S. 309. (český) 
  2. KUČERA, Luděk. Kombinatorické algoritmy. 2. vyd. Praha: SNTL, 1989. 287 s. (Matematický seminář SNTL). S. 89–103. (český) 
  3. MINIHOFER, Oldřich; KRATOCHVÍLOVÁ, Jindra. Anglicko-český slovník výpočetní techniky. 1. vyd. Praha: SNTL, 1986. 287 s. S. 494. (český) 
  4. VALLA, Tomáš; MAREŠ, Martin; KRÁĽ, Dan. Recepty z programátorské kuchařky – Třídění [online]. 2011. Dostupné online. 
  5. SATRAPA, Pavel. Perl pro zelenáče. 1. vyd. Praha: Neokortex, spol. s r.o., 1995. 224 s. S. 66. (český) 
  6. TÖPFER, Pavel. Algoritmy a programovací techniky. 1. vyd. Praha: Prometheus, s.r.o., 1995. 299 s. S. 190 (178-213). (český)