Červený Dvůr (Hradec Králové)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Červený Dvůr (Hradec Králové)
Červený Dvůr
Červený Dvůr
Účel stavby

původně selský dvůr, později určeno k bydlení

Základní informace
Sloh baroko
Výstavba 1789-1790
Materiály cihly, kámen
Stavebník Josef Vostinius
Současný majitel Petr Krejčíř[1]
Poloha
Adresa Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
Ulice Červený Dvůr
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 105903 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený Dvůr (Červený Dvůr čp. 62) je venkovský barokní dvorec z let 1789–1790 nacházející se na okraji zahrádkářské kolonie ve Farářství. Zde býval původně stejnojmenný les, který byl prodán Josefu Vostiniovi. Po vyklučení zde majitel pozemku postavil selský dvůr čp. 1, který se v roce 2016 stal kulturní památkou.[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního Červeného dvora stával dříve les Farářství a v jeho blízkosti stejnojmenný rybník, který patřil k faře kostela sv. Anny. Té patřila i část lesa při sousední městské bažantnici. Později tyto pozemky přešly pod správu minoritského kláštera a kostela sv. Anny v Kuklenách.[4] Roku 1789 byl tamní klášter zrušen a jeho majetky postupně rozprodávány.

Pohled na sýpku z roku 1870

V následujícím roce byl les Farářství o výměře 39 jiter 1261 čtverečních sáhů prodán Josefu Vostiniovi, a to za 1800 zl.[5] Zároveň směl s povolením města vyhubit všechny zde se nalézající bažanty. Většina lesa byla následně vykácena a na jeho části byl vybudován v barokním slohu selský dvůr, který nesl čp. 1., dříve byl též nazýván Šostenským dvorem.[6] Název Šostenský dvůr vznikl z pojmu šosovní dvůr.

Po krátké době všechny tyto majetky změnily majitele, neboť je zakoupil Ferdinand Scherer.[7] V roce 1813 byl majitelem Červeného dvora František Uhlíř a o 23 let později je jako jeho vlastník zmiňován Wilhelm Freiherr von Pierse. Rozdělením dvora vznikly později Přední a Zadní Šosteny.[8] Po bitvě na Chlumu kolem dvora ustupovali saští i rakouští vojáci, z nichž někteří se ve dvoře občerstvili.

Postupem času se majitelé dvora začali rychle střídat. V roce 1870 nechal Václav Píša postavit novou sýpku, přičemž jeho žádost je datována 19. března téhož roku.[9] Ve 20. letech 20. století byla majitelkou nemovitosti Matylda Eiseltová, vdova po univerzitním profesorovi chirurgie a patologie MUDr. Bohumilu Janu Eiseltovi, která zemřela v roce 1926. Svého času tu pobýval též obecní antoušek. Výhodou častých vlastnických změn bylo to, že byl celý objekt zachován v původním stavu, i když nezájem o jeho údržbu se na něm projevil. Dne 29. září 2016 byl spolu s chlévy, výměnkem a obilnou sýpkou prohlášen kulturní památkou.[3]

K objektu se váže řada pověstí a pohádek, jež byly sepsány např. F. L. Sálem a J. V. Tolmanem.[10]

Výměnek

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Stylově pozdně barokní a klasicistní objekty původně ze čtyř stran obestavěného dvora, z nichž výměnekmansardovou střechu. Doklad typu osídlení typického pro předpolí královéhradecké pevnosti.[3] Budovy byly mnoho let na okraji zájmu. V poslední době zde často přebývali bezdomovci, kteří stavebně-technický stav areálu ještě zhoršili.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/stane-se-z-cerveneho-dvora-centrum-lidove-zabavy-20160615.html
  2. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/myty-opredena-katovna-ma-statut-pamatky-20160917.html
  3. a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-08]. Identifikátor záznamu 258722895 : zemědělský dvůr - Červený dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_1290_p2&strana=119&nadpis=Pamětní%20kniha%20obce%20Pražské%20Předměstí%201225%20-%201918
  5. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 43
  6. František Ladislav Sál, Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje: 1. Vlastivědné spisy Královéhradecka – Svazek 1, Hradec Králové 1919, str. 82
  7. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 43
  8. František Ladislav Sál, Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje: 1. Vlastivědné spisy Královéhradecka – Svazek 1, Hradec Králové 1919, str. 82
  9. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/jen-kulata-razitka-deli-cerveny-dvur-od-zapsani-mezi-pamatky-20160227.html
  10. https://www.geocaching.com/geocache/GC5KQ1T_cerveny-dvur?guid=e9cdf48a-609d-4161-8c1b-a478172bc9ed
  11. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/katovna-miri-mezi-pamatky-20160909.html