Čeněk František Císař
| Čeněk František Císař | |
|---|---|
| Narození | 8. května 1888 |
| Úmrtí | 15. listopadu 1945 (ve věku 57 let) |
| Povolání | sklář, podnikatel a foukač skla |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Čeněk František Císař (8. května 1888 - 15. listopadu 1945)[1] byl český sklář a majitel skláren na Vysočině.
Život[editovat | editovat zdroj]
Čeněk František Císař se narodil v mlynářské rodině jako druhý syn z jedenácti dětí Vincencovi Čeňkovi Císařovi a Kateřině, rozené Franclové. Rodiče měli mlýn v obci Pavlov u Ledče nad Sázavou. Otec Vincenc zemřel v roce 1915 ve věku 62 let. Pavlovský mlýn celou rodinu neuživil, proto se postupně nejstarší synové začali věnovat jiným profesím. Nejstarší Ludvík začínal ve Františkodole a později v Květinovské brusírně jako úředník. Čeněk František odešel do světa již v patnácti letech. Dostal místo ve sklárně v Jarohněvicích na Moravě, která se nazývala Skelné hutě J. Schreiber a synovci. Nastoupil nejdříve jako praktikant a za dva roky pracoval jako samostatný vedoucí technický pracovník. V roce 1915 podal žádost o přeložení do jiného závodu patřícího této firmě v Lednických Rovních. Bylo mu vyhověno. Po válce nešly výrobky na odbyt, a tak dostal Čeněk výpověď. Dle sdělení jeho sestry Zdeňky se tehdejší ředitel bál o své místo. Domníval se, že by jej mohl Čeněk nahradit, a proto mu dal výpověď.
Po návratu na Vysočinu začal Čeněk František Císař s podnikáním. Spojil se se svým bratrem Ludvíkem, který pracoval jako vedoucí brusírny firmy Bárta a spol v Květinově u Okrouhlice. V roce 1919 firma Bárta a spol. zbankrotovala. Nedaleko od Květinova stál malý mlýn Radňov, který si bratři pronajali. Ještě v roce 1919 si tam vybudovali malou brusírnu, ve které zaměstnávali nejprve čtyři brusiče skla. To byl prvopočátek jejich podnikání. V roce 1923 zprovoznili tou dobou zavřenou brusírnu v Květinově, kde zaměstnávali asi 30 osob. Čeněk zatoužil po vlastní huti, protože suroviny do své brusírny musel dovážet z okolních hutí. V roce 1925 vyhořel v rodném domě v Pavlově mlýn. Na jeho místě si postavili Čeněk a Jaroslav brusírnu skla a nedaleko nad brusírnou si rodina postavila vilku. V roce 1927 si pronajal tou dobou zavřenou huť v Tasicích a o rok později huť zakoupil.
V roce 1934 Čeněk František Císař zakoupil brusírnu skla ve Františkodole. K dalšímu rozšíření došlo v roce 1937, kdy Čeněk František - dříve se mylně uvádělo Čeněk a František - zakoupil za 660.000 Kč zkrachovalou sklárnu v obci Josefodol u Světlé nad Sázavou.
V době druhé světové války pracoval Čeněk František Císař v protifašistickém odboji a zároveň se snažil udržet výrobu a zaměstnanost ve svých podnicích. Po skončení druhé světové války na základě dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945 byly znárodněny větší firmy a v roce 1948 i menší do 10 zaměstnanců. Tak se stalo, že rodina Císařů přišla o veškerý majetek a ve své bývalé vile musela platit státu nájem. Čeněk František Císař spáchal 15. listopadu 1945 sebevraždu.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Čeněk František Císař | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Před 75 lety zemřel Čeněk František Císař – Huť Jakub Tasice [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-29.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pelúch, Dušan st. : "Sklářské rodiny Císařů z Pavlova na Havlíčkobrodsku". Vyšlo ve sborníku Havlíčkobrodsko 29. Vydává Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv Brno – Státní okresní archiv Havlíčkův Brod. 2015.
- Pelúch, Dušan st. : "Paměti a vzpomínky hlavně na sklářství rodu Císařů z Pavlovy u Ledče nad Sázavou". Světelsko Vlastivědný sborník 3 díl. vyd. Město Světlá nad Sázavou 2015, ISBN 978-80-260-9117-2
