Kontrolní součet

Použitím podprogramu pro kontrolní součet lze poměrně snadno ověřit totožnost daného vstupu (v tomto příkladu byl k tomuto účelu použit unixovský cksum)

Kontrolní součet je doplňková informace, která se předává spolu s vlastní informací a slouží k ověření, zda je vlastní informace úplná a zda při jejím přenosu nedošlo k chybě. Kontrolní součet je výsledkem nějaké předem určené operace, provedené s vlastní informací. Příjemce informace má možnost sám kdykoliv spočítat svůj vlastní kontrolní součet. Jakmile vypočtený kontrolní součet nesouhlasí s předaným kontrolním součtem, znamená to, že během přenosu došlo k poškození zprávy nebo k poškození kontrolního součtu.

Běžné metody

Pro výpočet kontrolního součtu se používají různé metody. Principiálně nejjednodušší metodou je zaslání úplné kopie celé informace; pokud při přenosu informace došlo k jejímu poškození, příjemce pozná, že se obě kopie navzájem liší. Nevýhodou této metody je však velká redundance – je třeba přenášet dvojnásobný objem dat. Prakticky používané metody tedy jako kontrolní součet používají jen menší dodatkovou informaci; jednoduchým příkladem použitelným při předávání řady čísel je součet všech čísel. Tento způsob se používá např. v daňovém přiznání a různých statistických výkazech.

Mezi další prakticky používané metody patří například:

• Parita
• Modulo
• Hammingův kód
• Cyklický redundantní součet (CRC)
• Error Checking and Correcting (ECC)
• Message-Digest algorithm (MD5)
• Secure Hash Algorithm (SHA)

Metody se podstatně liší podle toho, zda jsou určeny pro kontrolu člověkem (rodná čísla, ISBN) nebo počítačem.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kontrolní součet na Wikimedia Commons

Související články

• redundance
• hašovací funkce
• samodetekující kód a samoopravný kód
• kontrolní číslice
• digitální podpis