Zásady obchodního zákoníku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zásady obchodního zákoníku (přesněji zásady, na kterých spočívá obchodní zákoník) byly podle § 1 odst. 2 obchodního zákoníku posledním ze čtyř pramenů českého obchodního práva v letech 1992 až 2013. Bylo možné je využít pouze v případě, kdy konkrétní případ nešlo posoudit podle pramenů ostatních, tedy ani podle obchodního zákoníku, ani podle občanského zákoníku, ale ani podle obchodních zvyklostí.

Zásady nebyly v obchodním zákoníku vyjádřeny výslovně. Jako základní principy regulace závazkových vztahů v obchodním zákoníku bylo možné vytknout následující:

  • zásada jednotnosti soukromého práva
  • zásada svrchovanosti zákona
  • zásada rovnosti účastníků obchodních závazkových vztahů
  • zásada smluvní svobody
  • zásada dispozitivnosti právní úpravy
  • zásada bezformálnosti právních jednání
  • zásada profesionality a poctivosti v obchodních jednáních
  • internacionální princip
  • zásada vyloučení zpětné účinnosti zákona
  • zásada dodržování a plnění smluv (pacta sunt servanda)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl, Kurs obchodního práva: obchodní závazky, Praha, C.H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-781-4