Zpětná rotace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uran se svými prstenci.

Zpětná rotace nebo retrográdní rotace je rotace planety nebo měsíce v opačném směru, než je směr rotace Země a většiny planet a měsíců ve sluneční soustavě, tedy od východuzápadu namísto od západu k východu. Zpětnou rotaci mají ve sluneční soustavě planety Venuše, Uran (ten má osu rotace velmi skloněnou).

Rotace Venuše[editovat | editovat zdroj]

Venuše má periodu rotace 243,0185 dní a její osa rotace je od směru kolmého k oběžné rovině skloněna o pouhých 2,64°. Důvod toho, proč planeta rotuje zpětně, není znám,[1] ale předpokládá se, že se jedná o následek slapového působení její velmi hmotné atmosféry.[2][3]

Rotace Uranu[editovat | editovat zdroj]

Uran má periodu rotace 0,718 dní a jeho sklon rotační osy je 97,77°, tedy Uran se jakoby na své dráze „valí“. Toto sklonění osy a zpětná rotace se vysvětlují srážkou Uranu krátce po svém vzniku s nějakým jiným tělesem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 115. 
  2. Long-term evolution of the spin of Venus: I. theory. S. 1–23. Icarus [PDF]. Květen 2003. Čís. 163, s. 1–23. Dostupné online. DOI 10.1016/S0019-1035(03)00042-3. 
  3. Long-term evolution of the spin of Venus: II. numerical simulations. Icarus. 2003, čís. 163, s. 24–45. Dostupné online [PDF]. DOI 10.1016/S0019-1035(03)00043-5.