Zemědělská výrobní oblast
Zemědělská výrobní oblast je rozdělení území na oblasti podle možností využití oblasti zemědělskou výrobou a na základě přírodních podmínek.[1] Hodnocení zahrnuje oblasti se stejnou nadmořskou výškou, průměrnými ročními teplotami vzduchu, ročním úhrnem dešťových srážek, a odpovídajícími půdními typy.[2]
Pojmy
Rajonizace - vhodné rozmístění zemědělské produkce z hlediska přírodních podmínek
Makrorajonizace - volba příznivých oblastí a stanovišť (týká se druhu)
Mikrorajonizace - umístění na jednotlivé pozemky v krajině (týká se oddrůd)[3]
Původně byla v hodnocena kvalita půd, v dalších rozborech i klima a převládající výroba. Po roce 1918 vznikla kategorizace na výrobní oblasti:[4]
- oblast řepařská
- oblast obilnářská
- oblast obilnářskobramborářská
- oblast pícninářská
V roce 1960 byly rozlišovány v ČR výrobní typ kukuřičný, řepařský, bramborářský a v horských oblastech výrobní typ horských hospodářství. Ty se dále členily na 12 podtypů. V návaznosti na rajonizační rozdělení byla také vypracována soustava zón vhodnosti pro pěstování širokého sortimentu dalších zemědělských plodin, jako jsou ovocné nebo zeleninové druhy.[4]
Ve smyslu rajonizace zemědělských výrobních oblastí hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území byly po roce 2001 vymezeny:[4]
- zemědělská výrobní oblast kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský
- zemědělská výrobní oblast řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský
- zemědělská výrobní oblast obilnářská (O), typ obilnářsko-krmivářský
- zemědělská výrobní oblast bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský
- zemědělská výrobní oblast pícninářská (P), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu
Současnost
Od roku 2003 byly z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území opět vymezeny čtyři výrobní oblasti a jedenáct podoblastí:
- výrobní oblast kukuřičná (s označením K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský, která se člení na podoblasti K1, K2 a K3
- výrobní oblast řepařská (s označením Ř), typ řepařsko-obilnářský, která se člení na podoblasti Ř1, Ř2, Ř3
- výrobní oblast bramborářská (s označením B), typ bramborářsko-obilnářský, která se člení na podoblasti B1, B2 a B3
- výrobní oblast horská (s označením H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, se člení na podoblasti H1 a H2[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dotazy infopultu[nedostupný zdroj]
- ↑ Rajonizace zemědělské výroby. leccos.com [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-04.
- ↑ a b KŘEN, Jan, Lubomír NEUDERT, Blanka PROCHÁZKOVÁ, Vladimír SMUTNÝ a Josef HŮLA. Obecná produkce rostlinná. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-325-7.
- ↑ a b c TYŠER, Luděk. Kategorizace zemědělského území České republiky [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-27.