Wikipedista:Paviinka/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pavla Vrbenská[editovat | editovat zdroj]

1948 Film Garden Party

Konference[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasový kabaret Vladimíra Dvořáka:

  • Sháníme náladu[1]
  • Nezlobte se, paní[2]
  • „Šesté přes desáté“[3]
  • Jedeme za vámi[4]
  • Dvě křesla na šestou[5]
  • „Teta měla papouška“[6]
  • „Z bláta do louže“[7]
  • Byli jsme v „Tesle“[8]
  • Zdálo se mě, má panenko[9]
  • Silvestrovský kolotoč[10]
  • Jedeme do tesly[11]
  • Kolo kolo mlýnský[12]
  • Od papouška k lišákům[13]
  • Spuhvězdí nálady[14]

Další:

  • Večerní loď nálady a rytmu s Jaroslavem Malinou[15]
  • Na tanečním parketu s Jaroslavem Malinou[16]
  • Jen ty topoly... – se zpěvem[17]
  • Taneční revue s Jaroslavem Malinou[18]
  1. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 16. listopad 1947, roč. 14, čís. 46, s. 18. 
  2. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 16. březen 1947, roč. 14, čís. 11, s. 2. 
  3. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 9. únor 1947, roč. 14, čís. 9, s. 6. 
  4. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 20. červenec 1947, roč. 14, čís. 29, s. 8. 
  5. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 19. říjen 1947, roč. 14, čís. 42, s. 18. 
  6. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 19. říjen 1947, roč. 14, čís. 42, s. 8. 
  7. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 6. červenec 1947, roč. 14, čís. 27, s. 12. 
  8. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 6. červenec 1947, roč. 14, čís. 27, s. 22. 
  9. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 27. duuben 1947, roč. 14, čís. 17, s. 8. 
  10. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 28. prosinec 1947, roč. 14, čís. 52, s. 14. 
  11. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 28. prosinec 1947, roč. 14, čís. 52, s. 12. 
  12. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 11. leden 1947, roč. 14, čís. 2, s. 8. 
  13. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 28. březen 1947, roč. 14, čís. 13, s. 8. 
  14. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 8. únor 1948, roč. 156, čís. 6, s. 8. 
  15. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 22. červen 1947, roč. 14, čís. 25, s. 12. 
  16. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 27. duben 1947, roč. 14, čís. 17, s. 9. 
  17. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 17. srpen 1947, roč. 14, čís. 33, s. 9. 
  18. Náš rozhlas. Praha: Orbis, 1. červen 1947, roč. 14, čís. 22, s. 8. 
=======================================================================================[editovat | editovat zdroj]

Catherine Jérémie[editovat | editovat zdroj]

Catherine Jérémie (pokřtěna 22. září 1664, Quebec; pohřbena 1. července 1744, Montreal) byla porodní asistentka a botanistka z Nové Francie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Catherine Jérémie byla jedním ze čtrnácti dětí tlumočníka Noëla Jérémieho a Jeanne Pelletier.[1] V šestnácti letech 28. ledna 1681 se provdala za Jacqueseho Aubuchona, se kterým měla dceru. Její druhé manželství bylo s právníkem a královským notářem Michelem Lepailleurem de Lafertém,[2] se kterým měla jedenáct dcer a tři syny.[1]

Porodní asistenci se věnovala hlavně v Montrealu, kam se přestěhovali na podzim roku 1702. Zde také budovala svoji reputaci jakožto botaničky.[2] Francouzská akademie věd se snažila o katalogizaci kanadské fauny. K jejich snažení přispěla posíláním květin. Jelikož se také zajímala o lékařství původních obyvatel, k odeslaným exemplářům přidávala poznámky o jejich lékařském využití.[1]

Catherine Jérémie zemřela v Montrealu v roce 1744.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BERRY, Lynn. Biographical Dictionary of American and Canadian Naturalists and Environmentalists. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1997. Dostupné online. S. 409–410. (anglicky) 
  2. a b c FORTIN-MORISSET, Catherine. JÉRÉMIE, Lamontagne, CATHERINE. Dictionary of Canadian Biography [online]. [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Portály|Lidé}}


Kategorie:Ženy]] Kategorie:Narození 1664]] Kategorie:Narození v Quebecu]] Kategorie:Úmrtí 1744]] Kategorie:Úmrtí v Montrealu]] Kategorie:Botanisti]] Kategorie:Porodní asistentky]]

Maria Medina Coeli[editovat | editovat zdroj]

Maria Medina Coeli (1764, Chiavenna – 1846, Pianello del Lario) byla italskou vědkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maria Medina Coeli, pokřtěna jako Maria Candida Annunziata Elisabetta, byla nejmladší dcerou doktora Sebastiana Medina Coeliho a Isabellou Battistessou, členkou významné chiavennské rodiny.[1]

Již od útlého věku se zajímala o medicínu a její otec tento zájem podporoval.[1] V roce 1788 se provdala a za dvacet let manželství měla patnáct dětí. Věnovala se studiu neštovic a vývoji vakcín. Svoji vakcínu proti neštovicím testovala na sobě i své rodině.[1]

Mimo medicnu se zajímala i o přírodní vědy, i když se kvůli péči o děti nemohla tolik věnovat dalším studiím.[1] Slávu ji přinesla metoda zpracovávání asbestu pro produkci ohnivzdorných látek, papírů i inkoustů.[1][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e PASSIONE, Roberta. Medina Coeli Lena Perpenti Maria Candida. Scienza a Due Voci [online]. [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. (italsky) 
  2. Philosophical Magazine. Taylor & Francis, 1816, čís. 47. 

Portály|Lidé}}

Upozornění: Implicitní klíč řazení (DEFAULTSORTKEY) „Coeli, Maria Medina“ přepisuje dříve nastavenou hodnotu „Jérémie, Catherine“. Kategorie:Ženy]] Kategorie:Narození 1764]] Kategorie:Narození v Chiavenně]] Kategorie:Úmrtí 1846]] Kategorie:Úmrtí v Pianello Lario]] Kategorie:Vědci]]