Wikipedista:LibyAliby/Pískoviště

Kontaminace znečišťujícími látkami a prachem

Kontaminanty (nebo také polutanty) ve sbírce mohou být hrozbou nejen pro předměty ve sbírce, ale také pro osoby, které s nimi přijdou do styku. Proto je nutné zajistit, aby všechny předměty přivezené do sbírky byly pečlivě zdokumentovány a prozkoumány, aby se zabránilo náhodným kontaminacím a vytvořit podmínky pro uložení, aby se zmírnila možnost budoucího vzniku kontaminantů. Potenciální Polutanty se vyskytují v podobě plynů, kapalin či pevných látek. Hrozí tedy znečištění předmětů ve sbírce i osob, které o danou sbírku pečují. K znečištění dochází prostřednictvím přenosu vzduchem, eventuálně fyzickým kontaktem. Sbírky zasažené kontaminanty budou vykazovat známky rozpadu, změny barvy či koroze, přičemž nejnáchylnější jsou porézní materiály.

Plynné znečišťující látky

Znečišťující látky v atmosféře skladovacího prostoru mohou rovněž způsobit poškození povrchů materiálů. Zejména stříbrné předměty jsou citlivé na sirné plyny, které způsobují jejich dehtování, a olověné a cínové předměty korodují, jsou-li vystaveny těkavým organickým kyselinám. Choulostivé stříbrné předměty by měly být uloženy v obalech buď s aktivním uhlím, nebo ve stříbrné textilii (z anglického silver cloth), které působí jako zachytávače síry. Stříbrné předměty lze také natřít či nalakovat bezbarvým ochranným materiálem, jako je Agateen č. 27 (nitrát celulózy) popřípadě Paraloid B-72, aby se zabránilo dehtování, ale tyto nátěry vyžadují pravidelnou aplikaci. Aby se zabránilo působení těkavých organických kyselin, které se uvolňují ze dřeva, neměly by se náchylné předměty skladovat na dřevěných policích anebo v dřevěných bednách, .

Oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2) a ozón (O3) patří k nejběžnějším typům plynných polutantů, které se vyskytují ve sbírkách a mohou způsobovat škodlivé chemické reakce. Chemické reakce vyvolané těmito plyny mohou mít za následek rozklad anorganických a organických materiálů, nebo dehtování kovových předmětů. Zdrojem plynných znečišťujících látek může být také skladování stavebních materiálů a úklid ve sběrném prostoru. Nebezpečné výpary uvolňované silnými čisticími prostředky, jako jsou bělidla či čpavek, mohou přecházet na předměty a způsobovat jejich znehodnocování. Ze stavebních materiálů, jako jsou lepidla, barvy a tmely, se mohou uvolňovat zplodiny, což může vést k dalšímu poškození. Skladovací a výstavní vitríny by měly být pečlivě posouzeny z hlediska rizika vzniku plynů a dodržování skladovacích postupů, aby se snížilo riziko poškození předmětů kontaminanty.

Mezi další zdroje těkavých organických látek patří samotné sbírkové předměty, například plasty s krátkou životností. Je známo, že nitrát celulózy, acetát celulózy a polyvinylchlorid v průběhu času vypouštějí znečišťující látky a měly by být uloženy odděleně od ostatních sbírek, aby se snížilo riziko expozice. Adsorbenty, jako jsou zeolity, oxid křemičitý nebo aktivní uhlí, lze použít v prostředí skladování ke snížení koncentrace kyselých plynů, vyžadují však průběžnou údržbu. Jako alternativní udržitelné adsorbenty pro sbírky z acetátu byly čajové listy.

Kapalné polutanty

Vliv člověka na objekty představuje možnost hrozby náhodné kontaminace. Vlhkost a oleje pocházející od lidské pokožky mohou způsobit skvrny organických materiálů a korozi kovů. Toto riziko lze zmírnit zavedením manipulačních protokolů, jako je mytí rukou a nošení ochranných rukavic, aby se co nejvíce minimalizoval přímý kontakt.

Předměty mohou být také uzavřeny v ochranném obalu pro další snížení, pokud možno, přímé manipulace. Mezi vhodné techniky uskladnění patří například používání neutrální tkáně nebo neošetřené bavlny balené do polyethylenové folie nebo vlněné lepenky bez obsahu kyselin, což je vhodné pro balení jednotlivých kusů, aby se předešlo náhodné kontaminaci předmětů mezi manipulací a vystavením.

Pevné polutanty

Částice kontaminantů, včetně pylu, Prach , vláken a sazí, se mohou přilepit při umístění do výstavních prostor prostřednictvím špatně udržovaných Ventilace na předměty. Osoby, které procházejí výstavními prostory, mohou mít také částice usazené na svém oděvu nebo těle, které se po uvolnění do prostředí mohou stát vzdušným kontaminantem.

Konstrukční nebo preventivní péče je další častou příčinou znečištění. Částice, které ulpívají na předmětech sbírky, mohou způsobit znečištění nebo poškození, což vyžaduje mechanické odstranění a konzervaci. Tyto znečišťující látky lze minimalizovat pomocí vysoce kvalitních systémů HVAC, pravidelně vyměňovaných filtrů pro větrací otvory a opatrného umisťování předmětů mimo vysoce rizikové oblasti, jako jsou vyhrazené kuřácké sekce, staveniště a prostory s vysokým provozem, jako jsou vchody.

Prach může obsahovat řadu materiálů včetně kůže, plísní a anorganických fragmentů, jako je oxid křemičitý nebo Síra. Je důležité dbát na průběžnou údržbu sbírky, aby byla bez prachového depozitu. Zde je nebezpečí, že prach se časem naváže na povrch, což výrazně ztěžuje jeho odstranění.  Prach je hygroskopický, což znamená, že je schopen přitahovat a zadržovat molekuly vody, což vytváří ideální klima pro růst spór plísní a způsobuje tak biologické poškození.

Hygroskopická povaha prachu může také vyvolat chemické reakce na povrchu, zejména na kovech. Anorganické prachové částice mohou mít tvrdé a ostré hrany, které mohou trhat vlákna a obrušovat měkčí povrchy, pokud nejsou řádně odstraněny.

Nejvhodnějším postupem, jak zabránit tomu, aby došlo k poškození prachem, je především průběžná kontrola, aby nedošlo k hromadění prachu.

To lze provést použitím vzduchových filtrů v topných a klimatizačních systémech, jakož i použitím vysavačů vybavených HEPA filtr .

Je třeba dbát při otírání prašného povrchu s těmito anorganickými částicemi čistým hadříkem zvýšené opatrnosti, protože to může vést k ireverzibilním abrazím. Vysavače by měly být použity pouze jestliže se jedná o měkké povrchy. Omezení vystavených povrchů v prostorech expozice může také zabránit usazování prachu na předmětech. To lze provést skladováním předmětů v krabicích bez kyselin, ve specifických ochranných objektech, v zásuvkách nebo zakrytím otevřených polic polyethylenovou fólií.

Zdroje:

[1] https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=173994

[2] http://web2.mendelu.cz/af_291_sklad/frvs/hrudova/index_soubory/Page2836.htm

[3] https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/96709/F2-BP-2021-Cizl-Jakub-cizljaku_bakalarska_prace.pdf?sequence=-1&isAllowed=y

[4]metodika uchovávání sbírek

[5] https://mck.technicalmuseum.cz/wp-content/uploads/2017/12/Metodika_WEB_final.pdf