Přeskočit na obsah

Wikipedista:Legoff/pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Eduard Ovčáček (* 5. března 1933, Třinec je český grafik, sochař, lettrista, malíř a pedagog. Zabývá se především klasickou grafikou, vizuální a konkrétní poezií, koláží, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi, strukturální a digitální grafikou. Součástí jeho tvorby je rovněž malba, plastiky a geometrické objekty.

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

V letech 1957 až 1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u profesora Petera Matejky. Studoval rovněž na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Antonína Kybala (1962). Již v té době se Ovčáček začal intenzivně věnovat grafice a začal ji využívat k k vyjádření svého uměleckého potenciálu. Spolu s Milošem Urbáskem založil v roce 1960 nezávislou skupinu umělců "Konfrontace". Tato umělecká skupina se zabývala jednou z aktuálních forem abstraktního umění zvaného informel.

Od počátku šedesátých let udržoval úzké kontakty s polskou výtvarnou scénou, které pokračovaly i po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Velmi přátelské kontakty byly navázány především s hlavním protagonistou polské výtvarné scény v těchto letech Marianem Boguszem a jeho kolegy. Kontakty udržoval i s podobně zaměřenými a smýšlejícími umělci z dalších zemí.

V roce 1967 spoluzakládal Klub konkrétistů. Následně se začal intenzivně věnovat serigrafii, která se stala populární především ve Spojených státech (pop-art a op-art). V Ovčáčkových serigrafiích se velmi často prolíná klasické písmo, staronové znaky a lidské, často velmi eroticky a sugestivně naznačené, postavy.

Ovčáček silně protestoval proti okupaci Československa v roce 1968. Účastnil se mnoha disidentských a ilegálních akcí. Cyklus Lekce velkého A byl vytvořen ihned po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Prahy, v okamžiku, kdy cenzura ještě nebyla znovunastolena. Tato série děl tak ještě stihla být publikována v Literárních listech, jakož i v několika dalších periodikách v Československu a v zahraničí. Ovčáček je jedním ze signatářů Charty 77.

Na konci 20. století Ovčáček připravoval instalace a akce s hořícími lany (např.: akce "Zastavený čas II., Třebíč, 1994). V současné době se zabývá zkoumá a zdokonaluje možnosti využití digitální počítačové techniky v serigrafii. Při jejich tvorbě občas využívá své starší náměty zpracované dřívě jinou technikou (např.: sergrafie Černá skříňka.

První umělcova autorská souborná výstava lettristických fotografií (často s erotickými motivy) se koná v roce 2009 v Ostravě.

Eduard Ovčáček se zúčastnil celé řady mezinárodních výstav či sympozií (například: I. Mezinárodní plenér koszaliński v Osiekach (1963) a II. Biennale form przestrzennych – Elbląg 1967). Je rovněž inciátorem pravidelných serigrafických workshopů (Ostravská univerzita, od roku 1997).

Jeho oblíbeným číslem je "3", tj. číslo, které převládá v datu jeho narození. Toto číslo Ovčáček velmi často v různých formách a tvarech uplatňuje ve svých dílech, např.: sergrafie 333 B nebo Trojky (z roku 2007) nebo olej na plátně 333 (z roku 1968).

Eduard Ovčáček působí jako profesor na Fakultě umění Ostravské univerzity a udržuje kontatky s akademickými kolegy, zejména na Slovensku a v Polsku. Žije a pokračuje ve velmi intenzivní tvůrčí činnosti v Ostravě. Je zastoupen v mnoha veřejných a soukromých sbírkách jak v České republice tak v Evropě, Asii a Americe.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1965 Mezinárodní výstava Złote grono, Zielona Góra, Polsko, Cena za grafiku;
  • 1968 I. Bienále výzkumy grafiky, Jihlava, Čestné uznání za grafiku;
  • 1995 I. Mezinárodní trienále grafiky INTER-KONTAKT-GRAFIK 1995, Praha, Grand Prix hlavního města Prahy, Praha – Kraków;
  • 1996 Bienále české grafiky, Cena České spořitelny za kolekci grafických listů;
  • 1998 Mezinárodní výstava grafiky u příležitosti 100. let od úmrtí F. Ropse, Namur, Belgie, 1. Cena za grafiku;
  • 1999 Cena Vladimíra Boudníka, Nadace Intern-Kontakt-Grafik Praha;
  • 2000 Grafika roku, Čestné uznání v kategorii A, Praha;
  • 2004 Grafika roku, Čestné uznání v kategorii A, Praha.


Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 Lekce velkého A, antologie konkrétní a vizuální poezie, odborné statě od Arséna Pohribného a Jiřího Valocha, Trigon, Praha, 1995;
  • 1999 Eduard Ovčáček: Tvorba z let 1959 – 1999, Gema Art, Praha, 1995;
  • 2007 Eduard Ovčáček 1956 – 2006, monografie, studie od Jiřího Valocha, Jiřího Machalického a Juraje Mojžíše Gallery, Praha, 2007.


Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1963 – 1968 Katedra výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, grafická technika;
  • současnost Profesor a vedoucí katedry grafiky a kresby na Fakultě umění Ostravské univerzity.


Členství ve skupinách[editovat | editovat zdroj]

  • Kroky (dalšími členy např. Miloš Urbásek);
  • Výtvarná skupina jiná geometrie;
  • Klub konkrétistů (1967, EO jedním ze zakladatelů);
  • Nové sdružení pražských umělců (1992);
  • SČUG Hollar (od roku 2001);
  • SVÚ Mánes (1992 – 2004 ukončeno členství).


Samostatné výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1966

Galerie Lidová demokracie na Karlově náměstí, Praha; Galerie Forum Stadtpark, Graz (Rakousko)

  • 1967

Galerie výtvarného umění Ostrava; Kleine Graphik Galerie, Brémy (Německo)

  • 1970

Vlastivědný ústav, zámek Frýdek-Místek

  • 1980

Dům kultury, Orlová

  • 1981

MKS – Český Těšín Galerie Pragxis, Essen (Německo); Galerie Slavia, Brémy (Německo)

  • 1983

MKS – Blansko

  • 1984

Malá galerie Čs. spisovatele, Praha

  • 1985

Galerie výtvarného umění, Hodonín

  • 1986

Galerie Atrium, Praha

  • 1987

Artotéka Opatov, Praha; Malá galerie Čs. Spisovatele, Brno; OKS – Zámek v Sokolově

  • 1989

Gluri Suter Huus, Wettingen (Švýcarsko); Institut makromolekulární chemie, Praha

  • 1990

Malá galerie Čs. spisovatele, Praha

  • 1991

Galerie Fronta, Praha; Galerie Malovaný dům, Třebíč

  • 1992

Galerie výtvarného umění v Ostravě; Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Galerie P.M. Bohúňa, Liptovský Mikuláš; Okresní vlastivědné muzeum, Šumperk; Galerie Sochor, Hamburk (Německo); České kulturní středisko, Bratislava; Galerie Nová síň, Praha; Future & Umělecký klub, Praha

  • 1993

Dům umění města Brna – stará radnice; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Státní galerie, Zlín; Centrum Sztuki w Bytomiu (Polsko); Galerie Jensen, Hamburk (Německo)

  • 1994

MKS Krnov Galerie Paseka, Praha; Středoevropská galerie, Praha

  • 1995

Galerie im Rathaus, Tempelhof, Berlín (Německo); Státní muzeum, Frenštát pod Radhoštěm

  • 1996

Výstavní síň Sokolská, Ostrava; Výstavní síň Synagoga, Hranice; Galerie Langův dům, Frýdek-Místek

  • 1997

České centrum, Berlín (Německo); Die Künstlergilde Galerie, Esslingen (Německo); Antikvariát Černý pavouk, Ostrava

  • 1998

Galerie am Südbahnhof, Mohuč (Německo); Staroměstská radnice, Praha; Inter-Kontakt-Grafik, Praha; Státní galerie ve Zlíně

  • 1999

Grafika roku, Staroměstská radnice, Praha; Galerie moderního umění, Hradec Králové; České muzeum výtvarných umění, Praha (Otevřené možnosti"); Dům umění, Opava

  • 2000

Galéria mesta Bratislavy, Pálffyho palác (Slovensko); Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; Galerie Jiřího a Běly Kolářových, Praha

  • 2001

Galerie výtvarných umění v Ostravě (Eduard Ovčáček na Ostravsku); Štátná galéria Banská Bystrica (Slovensko); Galerie Magna, Ostrava; Zámecká galerie výtvarného umění Chagall; Galerie Hrozen, České Budějovice

  • 2002

Galerie Aspekt, Brno; Instytut Sztuki – Uniwersytet Śląski w Katowicach – Filia w Cieszynie (Polsko)

  • 2003

Galerie Langův dům, Frýdek-Místek; Výstavní síň Sokolská, Ostrava

  • 2004

Krajská galerie ve Zlíně

  • 2005

Galerie Magna, Ostrava; Oblastní galerie Liberec; Galerie Aspekt, Brno

  • 2006

Muzeum Novojičínska, Příbor (Pocta S. Freudovi, mj. obrazy Extáze, Sade – Archetypy, Von Curval)

  • 2007

Dům umění, Ostrava (Grafika z let 1961 – 1970, mj. obrazy z cyklu Deflorace); Galerie Smečky, Praha (Peripetie písma a znaků)

  • 2008

Galerie Beseda, Ostrava (Eduard Ovčáček 75); Galerie Trisia, Třinec (Eduard Ovčáček 75)

  • 2009

Muzeum umění, Olomouc (Komunikace písmem a obraz); Maison Pierre Werner, Lucemburk (Lucembursko) – (Letterstory, mj. ruční papíry, koláže, plastiky, architektony); Autorská galerie české fotografie, Ostrava (Fotografie)