Wikipedista:Krchova/pískoviště2

nový článek Pasovský mír

Je to mírová smlouva, kterou spolu s některými německými knížaty  postřednictvím krále Ferdinanda r.1552 v Pasově a s císařem Karlem V a kurfiřtem saským Moricem podepsali. Po dlouhém jednání bylo dohodnuto: propustění Filipa Hessenského a Jana Bedřicha Saského ze zajetí, obecná amnestie a předběžný mír náboženský až do nejbližšího říšského sněmu, který by rozhodl definitivně. Moric podepsal smlouvu 29. července 1552, císař 15.srpna. Konečné rozřešení přinesl pak mír Augšpusrký r. 1555

Pasovský mír byl pokusem o vyřešení náboženského napětí ve Svaté říši římské. Poté, co císař Karel V. zvítězil proti protestantským silám ve Šmalkaldské válce v roce 1547, zavedl augsburské prozatímní období, které do značné míry potvrdilo římskokatolické přesvědčení. Toto rozhněvalo mnoho protestantských princů vedených Mořicem Saským v lednu 1552, kteří vytvořili alianci s JIndřichem II francouzským Chambordskou smlouvou . Výměnou za francouzské financování a pomoc byly Jindřichovi přislíbeny pozemky v západním Německu. V následném povstání knížat, známém také jako druhá Šmalkaldská válka, byl Karel V. protestantskou aliancí vyhnán z Německa do zemí jeho předků v Rakousku, zatímco Jindřich dobyl tři rýnská biskupství Metz, Verdun a Toul.

V srpnu 1552, unavený třemi desetiletími náboženské občanské války, zaručil Karel V. luteránské náboženské svobody v pasovském míru. Realizace augsburského mezidobí byla zrušena. Protestantští princové zajatí během Šmalkaldské války, Jan Fridrich Saský a Filip Hesenský, byli propuštěni.[1] Pasovský mír, předchůdce Augsburského míru ze září 1555, se fakticky vzdal celoživotního úsilí Karla V. o evropskou náboženskou jednotu.[2]

V srpnu 1552 jeho mladší bratr arcivévoda Ferdinand I. Rakouský uzavřel pasovský mír, čímž formálně přijal luteránské augsburské vyznání, potvrzené samotným císařem v augsburském míru z roku 1555.