Wikipedista:Kmarty/pískoviště 3
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přesný původ příčné flétny není znám, ale nejstarší dochované příčné flétny, či spíše píšťalky s retným otvorem uprostřed, byly nalezeny v Číně z období okolo 6000 př. n. l.[1][2], nejstarší dochované, a zároveň současné flétně podobnější, jsou příčné flétny z hrobky markýze Zeng Yi z 433 př. n. l.[3].
V Evropě lze nalézt příčné flétny na etruských reliefech z 3. a 2. stol. př. n. l. a římské minci z roku 169 př. n. l.. V Řecku se příčná flétna nazývala plagiaulos (πλαγίαυλος, ze slova πλάγιος, "do strany") a zmiňuje se o ní Theokritos (3. stol. př. n. l.) ve své idyle XX.29[4] a podle Polluxe byl plagiaulos libyjskeho původu a byl vyráběn z lotosového dřeva[zdroj?]. Tato flétna mívala jednu z děr překrytou mirlitonovou membránou, takže vytvářela zvuk podobný tradičnímu aulosu s rákosovym plátkem[zdroj?]. Římský název pro příčnou flétnu byl fistula obliqua a některé druhy těchto fléten se i dochovaly. Od tohoto bodu však příčná flétna mizí z veškerých literárních i obrazových materiálů a znovu se objevuje až v 11. století, což může být způsobeno příchodem z dálného východu. Až do středověku se zdá jakoby příčná flétna vůbec neexistovala kdekoliv v Evropě. První nález je až na byzantských malbách, kde je často umístěna směrem nalevo od hráče. Opis kázání sv. Řehoře z Nazianzu z počátku 11. stol. obsahuje iluminaci pasáka koz, který drží svoji flétnu taktéž směrem doleva. V raném středověku se příčná flétna občas objevuje spolu s dalšími nástroji jako jsou portativní varhany ci niněra a je poměrně známá, obzvláště ve Svaté říši římské, resp. v Německém království[zdroj?]. Možná proto se jí říkalo flûte d'Allemagne či Německá flétna, aby se odlišily od píštal či fléten držených svisle.
Ze 13. století se dochovaly pouze dvě ilustrace znázorňující příčnou flétnu. Na první, ve Weltchronik Rudolfa von Ems, je zobrazena spolu s harfou, houslemi a crwthu. Stejná kombinace nástrojů je i na druhé ilustraci, v Der starke Rennewart Ulricha von Türheim. Ve francouzském literárním díle Cléomadès od Adeneta le Roi lze nalézt první písemnou zmínku o příčné flétně z té doby[5].
Ve 14. století se objevují písemnosti, porovnávající zvuk příčné flétny s pozounem a trumpetou a kresby, kde hrají vojáci pod širým nebem na příčnou flétnu po boku zvonů, bubnů, dud a trumpet[zdroj?]. V roce 1320 n. l. byla vynalezena jednodílná dřevěná flétna, asi 60cm dlouhá, v "D" ladění[zdroj?]. Příčné flétny jsou poměrně často zobrazovány v rukách andělů v iluminovaných manuskriptech z Bourges a Paříže z přelomu 15. století[zdroj?]. Ale i tak se zdá, že zůstávají pouze v Německu a Francii, zatímco v jiných zemích jsou Evropy jsou stále neznámé[zdroj?]..
Pouzitelne zdroje:
http://fabulousflute.weebly.com/timeline-of-flute-history.html
(Tady odsud zacina to puvodni)Příčné flétny jsou asijského původu a v Evropě se poprvé objevily ve 12. století. Předchůdcem příčné flétny je příčná píšťala (též švýcarská nebo polní) - Mne fascinuje jak lidi ignoruji neorchestralni nastroje, a pak je semelou dohromady s jinym nastrojem/jinymi nastroji a prohlasi ho za predchudce jeste jineho nastroje - polni pistala neni (pokud to neni cesky vyraz pro "tabor pipe". Ta ale neni pricna), pricna/svycarska pistala neni, je "fife" (holt nemame pro ni cesky nazev), ktera je podobna pikole (je s ni pribuzna). A ani jedna neni predchudcem pricne fletny - , která se vyráběla ze zimostrázového dřeva a měla krátkou válcovitou trubici. V 16. století se zvětšila její mensura, v 17. a 18. století se stala vícedílným nástrojem s opačným kónickým vrtáním (zužování od retného otvoru ke konci) a stala se součástí orchestrů (v této době už lze hovořit o přímém předchůdci příčné flétny).
Revoluci ve stavbě příčné flétny i ostatních dřevných nástrojů provedl v roce 1832 Theobald Böhm, když vyvrtal dírky nikoli podle dosažitelnosti prsty, ale podle akustických měřítek, a pak je opatřil klapkami. V roce 1847 navíc nahradil kónickou trubici válcovitou, čímž se zlepšila intonace, ale poněkud se změnily tónové vlastnosti flétny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Early Flutes from China
- ↑ Ancient Koudi (youtube)
- ↑ GOODMAN, Howard L. Xun Xu and the politics of precision in third-century AD China. [s.l.]: Brill Publishers, 2010. ISBN 90-04-18337-X. S. 226.
- ↑ Theocritus poems
- ↑ HENRY, Albert. Cleomadés. [s.l.]: Slatkine, 1971. ISBN 2-05-101374-8. S. 224.