Wikipedista:Kalabova.natalie/Pískoviště

Potrava ryb

Pro ryby je nejvhodnější potrava živočišná, vyrábí se také kvalitní umělá krmiva pro dospělé ryby, ale ty pro ně většinou nejsou tak vhodné jako přirozená živočišná potrava.

Základní potravou ryb je plankton, kterým se živí ryby už od potěrů. Plankton může být rostlinný (fytoplankton) nebo živočišný (zooplankton). Úplně všechny ryby se začínají živit planktony a až ve svém vyspělém věku se začínají dělit na všežravé, masožravé a rostlinožravé. Typickým příkladem pro rostlinožravou rybu je amur bílý, živí se například řasami a rákosím, také se mu říká tzv. kráva ve vodě. Masožravé ryby se zase živí ostatními rybami, nebo také dokonce žábami. Patří mezi ně například štika obecná (lat. název esox lucius), nebo také sumec velký, ten je schopen sežrat i kachnu. Mezi všežravé zase patří mix těchto dvou předešlých druhů, mezi které patří například kapr.

Mezi potravní specialisty patří různé parmy a parmice, které jsou specializovány na lov červů. Jsou schopny zvedat kameny pod kterými hledají svojí potravu. Mezi další potravní specialisty patří čtverzubci. Ti jsou zase schopni rozdrtit skořápku vodních šneků díky svým čtyřem zubům (dvoum v každém patře). Také mají výbornou obrannou reakci, při které jsou v pocitu ohrožení schopni napumpovat do sebe vodu nebo vzduch a několikanásobně zvětšit svůj objem tak, aby je dravec nemohl pozřít.

Kapr řadící se mezi všežravé ryby

Co ovlivňuje příjem potravy ryb

Zvýšená teplota vody snižuje obsah kyslíku ve vodě, což má za následek snížený příjem potravy.

Naopak příliš nízká teplota snižuje metabolismus ryb, což má podobný následek. To se ale netýká dravců, kteří loví i v zimě.