Wikipedista:Endy2018/Pískoviště2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaroslav Doležel ( narozen 1954 ) je významný český vědec, zabývající se genetikou rostlin, člen Vědecké rady Akademie věd ČR. Prof.Ing.Jaroslav Doležel, DrSc je držitelem nejvyššího českého vědeckého vyznamenání Česká hlava 2018.


Vědecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Vysokou školu zemědělskou v Brně absolvoval v roce 1978. Od roku 1983 pracuje v ÚEB jako vědecký pracovník a založil zde Laboratoř experimentální cytogenetiky a cytometrie, kterou vede. V letech 1985 - 1986 absolvoval postdoktorský pobyt ve výzkumném ústavu ENEA v Římě. V roce 1997 byl jmenován vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB AV ČR. Od roku 1992 působí externě na Katedře buněčné biologie a genetiky UP. Přednášel na více než 20 odborných kurzech v zahraničí a školil 15 doktorandů.

Budova Akademie věd ČR

Zaměřuje se na studium dědičné informace rostlin, její strukturu a změny, které doprovázely evoluci rostlin a vznik nových druhů. Se svým týmem vypracoval nové metody, které usnadňují analýzu složitých genomů a v mezinárodních projektech se podílí na čtení genetické informace významných druhů rostlin. Rozvinul úspěšný program studia dědičné informace banánovníku.[1] Založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy molekulární biologie a genomiky. Využití jeho unikátní metody usnadnilo přečtení složitých genomů významných plodin, včetně pšenice a tyto výsledky byly publikovány v nejprestižnějších vědeckých časopisech, včetně Nature a Science.[1] V současnosti se chromozomová genomika uplatňuje zejména při mapování a izolaci důležitých genů. Ve srovnání s tradičními postupy tyto náročné projekty zjednodušuje a urychluje. I díky tomu se jeho tým účastní velkého počtu projektů se špičkovými pracovišti na celém světě.[1] Byl řešitelem nebo spoluřešitelem více než 20 výzkumných projektů GAČR, MŠMT, NAZV , Národní vědecké nadace (NSF) , USDA a EU. Publikoval více než 180 článků ve vědeckých časopisech, téměř 40 kapitol ve vědeckých knihách a byl editorem dvou vědeckých knih. Jeho práce byly dosud citovány více než 4800krát ( h-index:37 ).

Je členem redakčních rad 4 mezinárodních vědeckých časopisů a členem 4 vědeckých společností. V roce 2001 inicioval založení České společnosti pro analytickou cytologii, které předsedal v letech 2007 - 2011. V letech 2007 až 2012 byl členem a místopředsedou rady ÚEB AV ČR. Od roku 2007 je členem Rady Biofyzikálního ústavu AV ČR a členem Akademického sněmu AV ČR. Od roku 2013 je členem Rady Biologického centra AV ČR. [2]

Celý život se věnuje badatelskému výzkumu a praktickému uplatnění získaných poznatků. Koncipoval a koordinuje jeden z nejúspěšnějších programů Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“. V rámci programu soustředil vynikající týmy ze šesti ústavů AV ČR, které spolupracují s mnoha univerzitními pracovišti. Program popularizuje vědecké výsledky a vědeckou činnost, podporuje řešení problémů souvisejících se zajištěním dostatku potravin a kvalitní výživy a urychluje přenos výsledků do praxe. [1] Tomu napomáhá i Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum, založená v roce 2017 v ÚEB AV ČR, jejíž posláním je přímá spolupráce se šlechtiteli a pěstiteli zemědělských plodin.[3]

V roce 2018 získal Jaroslav Doležel nejvyšší české vědecké vyznamenání, Národní cenu vlády České republiky, Česká hlava 2018.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

1983 CSc Ústav experimentální botaniky (ÚEB) ČSAV

1999 Cena Učené společnosti ČR

2001 DrSc ÚEB AV ČR

2001 Doc Univerzita Palackého v Olomouci

2012 "Praemium Academiae" AV ČR

2018 Česká hlava 2018 Národní cena vlády ČR[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e www.ceskahlava.cz
  2. www.avcr.cz
  3. www.ibot.cas.cz