Wikipedista:Doremifa012/Pískoviště

Kvenové

Finština

Finšitna spadá do skupiny uralských jazyků, je také jedním z oficiálních jazyků Finska a je využívaná na všech úrovních moderní společnosti. Tímto jazykem mluví přibližně 5 milionů obyvatel a je příbuzná s dalšími uralskými jazyky:

Finština je příbuzná s karelským jazykem, který se hojně používá v Karelské republice na severozápadě Ruské federace a taktéž emigranty ve Finsku.

Karelština je spjatá s finskými dialekty a dále se dělí na své vlastní dva dialekty. Na vlastní karelštinu a na livvštinu. Dalším jazykem, se kterým má finština hodně společného, je meänkieli a kvenština.

Meänkieli získal postavení menšinového jazyka, jehož kořeny spadají až do 19.století, do období, kdy došlo v roce 1809 k oddělení Finska od Švédska. Tímto jazykem mluví finští obyvatelé, kteří zůstali po odtržení na švédské straně. Nadále se tedy jazyk vyvíjel pod švédským vlivem.

Kvenština spadá od roku 2005 pod menšinové jazyky Norska. Dříve byla považována za dialekt finštiny. Jazyk přišel ze severního Finska a Švédska do Norska.

Počátky finského jazyka

Finština vznikla oddělením od sámskofinského prajazyka kolem roku 1000-1500 př.n.l. První větší zmínky o finštině pocházejí z doby po 13.století. Od začátku prvních švédských křížových výprav se území Finska začalo pomalu přidružovat k Švédskému království, které existovalo v letech 1523-1611. Následně se finský mluvený jazyk udržoval v nižší společnosti mezi rolníky a prostým lidem. Administrativním jazykem království byla švédština, finský jazyk byl tedy brán jako podřadný jazyk a zažíval složité období, aby nezanikl. První systém psané finštiny vytvořil biskup Mikael Agricola v 16.století a v roce 1543 byla vydána první kniha ABC Kirja (ABC kniha – slabikář) ve finštině a učinila tak rozvoj psané spisovné finštiny. Spisovná finština se do současné podoby vyvinula koncem 19. století.

Mluvený jazyk je ale stále založen na finských dialektech a až ve 20.století zanikají některé nářeční rysy, ale přes to jsou dialekty stále jasně rozlišitelné ve finských regionech. Místo jasného vymezení dialektu jsou zde rysy, které reprezentují každý region.

Finské dialekty se dělí na skupinu východní a západní, tyto dvě oblasti se liší jak jazykově, tak i kulturou a náturou obyvatel. Obyvatele Finska si ve většině případech navzájem rozumí, dialekty se od sebe rozlišují změnami v samohláskách, dvojhláskách. Někdy se může objevit specifická konstrukce gramatiky či jiná fonologická výslovnosti.

Kvenština

Nejstarší doklad etnonyma Kven máme z Ohthereova vyprávění z 9.století. Obyvatele Kvenlandu popisuje Ohthere jako lidi s vlastním jazykem a kulturou. Ve středověku to byla oblast v severní Fennoskandii. [ Jinak si půjčte antologii Jako když dvoranou proletí pták a uveďte tamní autentický popis Kvenů]

Středověcí Kvenové jsou zmíněni v sáze o Egilu na čtrnácté kapitole. Kapitola vypráví o Thorolfu, který se svými muži cestoval do Finmarku. O jeho příchodu se dozvěděl král Kvenlandu Faravid a požádal ho o pomoci proti Karelům, kteří napadli jeho zemi. Za pomoc král nabídl Thorolfovi a jeho mužům vysoké mění. Společně se tedy vydali na sever a zvítězili. Když se muži společně vrátili do Kvenlandu, v přátelství se rozloučili. (kvenštinu napsat do kvěnštiny, vytvořit heslo pro Kvenové)

Během 18. století čím dál více novověkých Kvenů migrovalo z Finska do Norska a stali se stálými obyvateli severonorských krajů Troms a Finnmark.

Po druhé světové válce byla Kvenům odepřena možnost podílet se na společenském životě, pokud nebyli dostatečně norští. Kvénský jazyk byl brán jako překážka v osobním rozvoji Kvenu, šlo tak o snahu norvegizace kvenských obyvatel, která trvá od do 2.poloviny 19.století.

V roce 1999 došlo k potvrzení platnosti Rámcové úmluvy Rady Evropy na ochranu národnostních menšin a Kvenové tak byli přijati jako menšina.

Kvenština je velice podobná finskému dialektu peräpohjola, kterým se mluví ve finském jižním Laponsku,a je také příbuzná s meänkieli.

V jazyce jsou pozůstatky starých finských slov, která se nyní nepoužívají, a také se zde objevuje mnoho výpůjček z norštiny:

·       Oholit se -> Kven: parpeerata -> Nor: barbere

·       Fotografovat -> Kven: fotografeerata -> Nor: fotografere

---

[1] History of the Finnish Language Origin. Www.nordictrans.com [online]. 30th, 2020 [cit. 2022-09-05]. Dostupné z: https://www.nordictrans.com/blog/history-of-the-finnish-language-origin/

[2] Britannica, The Editors of Encyclopaedia. "Karelian language". Encyclopedia Britannica, 28 May. 2013, https://www.britannica.com/topic/Karelian-language. Accessed 5 September 2022.

[3] Tornedalská finština. Www.severskejazyky.cz [online]. [cit. 2022-09-05]. Dostupné z: https://www.severskejazyky.cz/tornedalska-finstina/uvod-o-jazyce/

[4] Norske kveners forbund NORSKE KVENERS FORBUND, Historical background [online]. in April 2014 [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://kvener.no/kven-language-culture-en/

[5] History of the Finnish Language Origin. Www.nordictrans.com [online]. 30th, 2020 [cit. 2022-09-05]. Dostupné z: https://www.nordictrans.com/blog/history-of-the-finnish-language-origin/

[6] Hämäläinen, M., Alnajjar, K., Partanen, N., & Rueter, J. (2021). Finnish Dialect Identification: The Effect of Audio and Text. ArXiv, abs/2111.03800. [cit. 2022-09-05]. Dostupné z: https://www.semanticscholar.org/reader/efab151109289a721ea5728deacc14fa9f91ce5f. University of Helsinki & Rootroo Ltd.

[7] Ohthere z Hålogalandu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ohthere_z_H%C3%A5logalandu

[8] Kvenland. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kvenland

[9] Norske kveners forbund NORSKE KVENERS FORBUND, Historical background [online]. in April 2014 [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://kvener.no/kven-language-culture-en/

[10] Southern Lapland. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Southern_Lapland

[11] Norske kveners forbund NORSKE KVENERS FORBUND, The Kven language [online]. in April 2014 [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://kvener.no/kven-language-culture-en/

[12] AGER, Simon. Kven (kvääni). Omniglot.com [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné z: https://omniglot.com/writing/kven.htm

[13] Niiranen, L. (2022). Making a difference – ausbau processes in Modern Written Finnish and Kven: How a group of loanwords marks a divergence between the Kven language and Modern Written Finnish. Nordic Journal of Linguistics, 1-33. doi:10.1017/S0332586522000117