Wikipedie:Významnost (umění)

Tato stránka nabízí kritéria a podněty k uvažování při rozhodování o tom, zda do Wikipedie zahrnout článek o uměleckém díle nebo díle populární kultury: knize určené pro širší veřejnost, filmu, televizním seriálu, počítačové hře, obrazu, soše, architektuře apod. nebo článek o motivu z takového díla.

Otázky týkající se vědeckých knih určených jen odborné veřejnosti a jiných specializovaných děl jakož i uměleckých děl vytvořených ve starší minulosti (cca před rokem 1800) je třeba řešit zvlášť, zde uvedená kritéria se jich netýkají. Otázky hudebních děl řeší zvláštní doporučení Wikipedie:Významnost (hudba).

Úvod

Stejně jako každý jiný článek musí i článek o uměleckém díle plnit obecné požadavky: obsah musí být ověřitelný spolehlivými zdroji nezávislými na autorovi díla (nezávislými nikoli ve smyslu nepřebírání informace, ale nezávislými ekonomicky, politicky a podobně); článek musí být vyvážený a nesmí nic propagovat, agitovat za nějakou myšlenku ani obsahovat spekulace či vlastní výzkum autora článku.

Článek o uměleckém díle dále musí přesahovat pouhé shrnutí obsahu či popis: „Článek ve Wikipedii nemůže obsahovat pouze shrnutí děje literárního díla, ale měl by především obsahovat kontext reálného světa, analýzu zdrojů, nabídnout detaily o tvorbě, úspěšnosti daného díla, jeho dopadu, historickém významu atd. To se týká jak samostatných děl, tak seriálů. Shrnutí zápletky je vhodné jen jako jeden z aspektů zpracování rozsáhlejšího tématu.“ (Wikipedie:Co Wikipedie není)

Jsou-li tyto základní předpoklady splněny, zůstává ještě otázka, zda je téma článku dostatečně významné, aby ospravedlnilo jeho zahrnutí do Wikipedie. Wikipedie není sbírkou nahodilých informací, předměty jejích článků mají vykazovat takzvanou encyklopedickou významnost, tedy zajímavost pro širší okruh lidí po delší čas.

Pro posouzení encyklopedické významnosti na Wikipedii používáme jednak obecné kritérium existence netriviálních nezávislých věrohodných zdrojů, a v některých případech dále speciální kritéria vhodná pro určitou skupinu článků.

Co když materiál není encyklopedicky významný?

V případě, že se ve Wikipedii objeví článek o uměleckém díle, jeho postavách apod., jehož encyklopedickou významnost se nepodaří dostatečně doložit, může být v krajním případě smazán. Často však existují i jiné možnosti:

• Někdy bývá možné materiál o díle sloučit do článku o jeho autorovi nebo materiál o motivu z díla do článku o samotném díle. Nadřazený předmět totiž obvykle mívá k dispozici více zdrojů a větší encyklopedickou významnost, což umožňuje napsání přijatelného encyklopedického článku, který pak může obsahovat i informaci o dílčích tématech.
• Jindy je možné vytvořit seznam podobných prvků. Může tak například vzniknout seznam děl spisovatele, jehož některé knihy si nezaslouží mít samostatný článek. V souhrnném seznamu však je lze popsat.

Základní kritérium: netriviální nezávislé věrohodné zdroje

Encyklopedickou významnost na Wikipedii obecně dokážeme, když doložíme nejméně dva netriviální nezávislé věrohodné zdroje.

• Netriviální: Nesmí se jednat o anotace, velmi krátké zmínky v textu věnovaném především něčemu jinému, citace z díla, pouhé popisy jeho obsahu a podobně. Součástí aspoň jednoho zdroje by navíc mělo být podrobnější odborné zhodnocení, posouzení daného díla, a jeho zasazení do kontextu. Jinak totiž by nebylo možné splnit požadavek, že článek ve Wikipedii má přesahovat pouhý popis obsahu.
• Nezávislé: Nesmí se jednat o zdroje vyprodukované autorem, vydavatelem či distributorem díla či na jejich přímý popud. U knih, filmů, počítačových her apod. je potřeba vědět, že vydavatelé v době uveřejnění díla věnují značné peníze a úsilí na vytvoření publicity: rozesílají recenzní exempláře, pořádají různé akce a podobně. Prameny vzniklé v rámci této reklamní kampaně je proto potřeba posuzovat z hlediska kvality a nezávislosti velmi přísně (jinak totiž může i nechtěně vzniknout propagační článek). Kromě děl výjimečně významných tvůrců je proto vhodnější s psaním článku na Wikipedii počkat nějaký čas po uveřejnění. Teprve ukáže-li se, že zájem médií o dílo neustal ani dílo se jeví jako významné i několik měsíců po jeho zveřejnění, je vhodné o něm začít psát.
• Věrohodné: Autoři zdrojů by také měli mít přiměřenou kvalifikaci, aby hodnocení mohli poskytnout; pokud o nějakém filmu noviny uveřejní nadšený čtenářský dopis, není to ještě nutně netriviální zdroj, na rozdíl od případu, kdyby podobné hodnocení uveřejnil filmový kritik. Kvalifikací se nutně nemyslí jen akademická kvalifikace nebo práce na pozici profesionálního kritika, mělo by však jít o osoby dostatečně známé, seriózní, nezávislé a v příslušné oblasti zkušené, aby jejich výstupy bylo možno považovat za věrohodné. Velkou část blogů, fanouškovských stránek, webzinů a v některých případech i tzv. bulvárních médií nelze považovat v tomto smyslu za věrohodné. Věrohodný zdroj by měl mít také profesionální redakci zajišťující nezávislou kontrolu faktů. Toto kritérium obvykle splňují seriózní noviny, časopisy, rozhlasové a televizní stanice, zavedené vydavatelské domy a zavedené akademické instituce publikující odbornou literaturu.

Důležité je si uvědomit, že vhodný zdroj musí plnit všechna uvedená kritéria zároveň. Často lze najít zdroje, které plní jen jedno nebo dvě z uvedených kritérií, takové zdroje se však pro účely posuzování encyklopedické významnosti nepočítají.

Dále je potřeba výslovně poznamenat, že zdroje nemusí být pouze tištěné, může se jednat např. i o rozhlasový pořad o díle, které má být předmětem článku na Wikipedii.

Doplňková kritéria

Komunita wikipedistů se shoduje, že v některých případech vyjmenovaných níže může článek vzniknout i v případě, že nejsou známy dva netriviální nezávislé věrohodné zdroje. Přitom je ovšem vždy potřeba, aby byl zajištěn alespoň nějaký věrohodný zdroj, umožňující napsat článek dostatečného rozsahu, přesahující pouhé uvedení obsahu díla.

Za encyklopedicky významná lze bez ohledu na dostupnost netriviálních nezávislých věrohodných zdrojů považovat také díla splňující některou z následujících podmínek:

1. mezinárodně rozšířená - vysílaná, přeložená či adaptovaná pro publikum ve velkém počtu zemí
2. vyznamenaná respektovanou cenou ve svém oboru
3. citovaná odbornou literaturou jako držitelé různých významných prvenství, jako milníky ve svém oboru (např. první ozvučený film natočený na území některého státu, první „erbovní“ kniha významného literárního směru atp.) popř. jako díla s výrazným významem mimo oblast umělecké tvorby či zábavního průmyslu (např. díla, která inspirovala nějaké politické hnutí)
4. jejichž znalost se stala součástí výuky na větším počtu navzájem nezávislých škol nebo je vyžadována oficiálními vzdělávacími standardy nějakého státu
5. rozsáhlejší dokončená díla mimořádně významných tvůrců mimo tzv. juvenilie vytvořené v mládí před dosažením mistrovské umělecké úrovně (např. je encyklopedicky významný každý film Miloše Formana nebo každá kniha Karla Čapka); za mimořádně významné tvůrce v tomto smyslu jsou považováni „klasici“, jejichž dílo dlouhodobě má či mělo široký mezinárodní ohlas popř. se obecně považuje za podstatnou součást národní kultury některého státu
6. díla, která posloužila jako námět pro větší počet jiných, encyklopedicky významných děl z tohoto díla odvozených (například kniha nebo divadelní hra, která byla později několikrát zfilmována)
7. celovečerní filmy jsou encyklopedicky významné, pokud mají tzv. hvězdné obsazení, to znamená že mezi účinkujícími byli přední herci své doby, popř. pokud byly natočeny vedoucími filmovými studii své země.

Samostatné články o předmětech, místech, motivech nebo postavách z encyklopedicky významných knih, komiksů, filmů, videoher, počítačových her atd. lze zakládat tehdy, pokud

1. tyto předměty či postavy mají význam přesahující jejich roli v samotném díle, což nastává např. když se tématu chopí ve svých pracích jiní autoři anebo když se téma stane součástí běžného jazyka; v tomto případě je potřeba doložit nezávislým věrohodným zdrojem (ne nutně netriviálním), že k tomu došlo
2. ve výjimečných případech lze i bez splnění předchozí podmínky takové články zakládat také v případě, že (1) motiv pochází z mimořádně významného, celosvětově známého díla, (2) předmět zakládaného článku je v souvislosti s tímto dílem často zmiňován (v kritikách, shrnutích obsahu apod.) a (3) text svým rozsahem nebo zaměřením zabraňuje začlenění do jiného článku nebo seznamu na Wikipedii; v tomto případě je potřeba obsah takového článku doložit věrohodnými netriviálními zdroji (ne nutně nezávislými).