Výhoda prvního tahu v šachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wilhelm Steinitz, který roku 1889 vyřkl názor, že partie při bezchybné hře obou hráčů dopadne remízou

Výhoda prvního tahu je míra zvýhodnění bílého, tedy začínajícího hráče v šachu. Drtivá většina hráčů i teoretiků přiznává bílému jistou výhodu, což dokládají i statistiky. Úspěšnost bílých^[1] se obvykle pohybuje mezi 53 až 56 procenty. V rapidu je statistická úspěšnost menší a stejně tak při partiích slabších hráčů.

Šachisté se taktéž dohadují, jak by skončila hra, kde by obě strany hrály bezchybně (volily by nejlepší možné tahy). Wilhelm Steinitz v roce 1889 vyjádřil názor, že by partie dopadla remízou ^[2]. Dva mistři světa José Raúl Capablanca a Robert J. Fischer se báli takzvané remízové smrti (situace kdy světová špička bude natolik kvalitní, že všechny partie budou končit remízou), a proto vymysleli každý nové varianty šachu^[3][4][5][6], přičemž ta Fischerova se částečně ujala. Nazývá se Fischerovy šachy či Chess960 a změna oproti běžnému šachu spočívá v náhodném nalosování počátečního postavení figur. Někteří autoři však tvrdí, že bílý při bezchybné hře zvítězí (Weaver Adams^[7],Vsevolod Rauzer^[8] propagující jako vítězný tah 1.e4 či Hans Berliner doporučující 1.d4). Někteří doufají v budoucí vyřešení sporu výpočetní technikou.

Vyskytují se však i názory, že výhoda bílého je spíše psychologická než faktická.^[9] K tomuto příspívají i dobré výsledky některých hráčů (většinou takticky založených) při hře s černými, jako například Garriho Kasparova či Bobbyho Fischera.

[editovat] Reference

1. ↑ Úspěšnost se počítá jako procento vyhraných partiích + procenta zremizovaných partiích děleno dvěma
2. ↑ Wilhelm Steinitz. The Modern Chess Instructor. [s.l.] : Edition Olms AG, 1990. ISBN 3-283-00111-1. s. 31.
3. ↑ Saidy 1975, p. 24.
4. ↑ Lasker, Ed. (1959). The Adventure of Chess. Dover Publications, pp. 38–39. ISBN 0-486-20510-X. 
5. ↑ Speaking about Fischer... [online]. ChessBase.com, [cit. 2008-06-25]. Dostupné: <[1]>.
6. ↑ Hans Böhm and Kees Jongkind (2004). Bobby Fischer: The Wandering King. Batsford, p. 60. ISBN 0-7134-8935-9. 
7. ↑ Adams, W. (1946). Simple Chess. OCLC 8157445.  Adams, W. (1959). Absolute Chess. OCLC 20876567.  Adams, W. "The Adams Gambit", Chess Life, March 1962, p. 56. 
8. ↑ Adorján 2004, p. 69 (napsal Svěšnikov 12. května 1994).
9. ↑ GM ADORJÁN, András. Black is OK!. [s.l.] : [s.n.].

Související články obsahuje Portál Šachy